Syllabus
1.
Opakování, procvičování a upevnění látky ZS. 2.
Číslovky
Latinské číslovky základní, řadové a násobné a jejich užití v lékařské terminologii. Další číselné výrazy a vyjádření množství v lékařské terminologii. 3.
Slovesa, participia, adverbia
Slovesné konjugace – indikativ a konjunktiv prézentu (3. osoba), infinitiv prézentu aktiva, imperativ, participium prézentu a perfekta. Užití slovesa v lékařské terminologii. Remedia. Užití adverbií v lékařské terminologii. Memorabilia. 4.
Receptura.
Struktura receptu. Receptura pro hromadně vyráběné léčivé přípravky. Receptura pro individuálně připravované léčivé přípravky. 5.
Opakování.
Souborné opakování probrané látky. Čtení a interpretace autentických odborných textů. 6.
TEST I, čtení lékařských zpráv. 7.
Slovotvorba I – latinské a řecké prefixy.
Úvod do slovotvorby, princip tvoření lékařských termínů 8.
Slovotvorba II – sufixy.
Nejčastější sufixy užívané v lékařské terminologii. Morfologická analýza latinských termínů. Memorabilia. 9.
Slovotvorba III – latinská kompozita.
Latinská kompozita v lékařské terminologii, charakteristika a analýza latinských termínů. Memorabilia. 10.
Slovotvorba IV – řecká kompozita a hybridy.
Základní charakteristika řeckých kompozit a hybridů a jejich užití v lékařské terminologii. Tvoření řeckých kompozit. Užití kompozit a hybridů v lékařských zprávách a diagnózách. Memorabilia. 11.
Čtení odborných textů.
Čtení a interpretace autentických odborných textů. Souhrnné opakování látky z celého roku. 12.
Opakování.
Souborné opakování probrané látky. Čtení a interpretace autentických odborných textů. 13.
Test II, čtení odborných textů. 14.
Zápočtový test.
Annotation
Na začátku studia medicíny má tento předmět pomoci studentům zorientovat se v problematice odborných medicínských názvů z pohledu jejich jazykové struktury. Umožní jim pochopit systém názvosloví v anatomii i v klinické a patologické praxi.
Při výuce jsou hojně využívány autentické lékařské texty, anatomické učebnice, latinsky psané pitevní zprávy, popisy diagnóz apod. Snahou vyučujících je maximální propojení jazykové výuky s každodenní praxí studentů v teoretických a preklinických oborech.