Charles Explorer logo
🇨🇿

Mikrobiologie I.

Předmět na 2. lékařská fakulta |
D1104339

Sylabus

*Témata přednášek: 1 Širší úvod do oboru lékařské mikrobiologie, základy genetiky bakteriálních buněk 2 Bakteriální buňka. Patogenita bakterií. 3 Úvod od antibiotik. Systematika antimikrobiálních látek I. 4 Systematika antimikrobiálních látek II. 5 Významné G+ koky I (stafylokoky) 6 Významné G+ koky II (streptokoky a enterokoky) - ZÁPOČTOVÝ TEST I 7 Významné G+ tyčinky (korynebakterie, listerie, klostridia) 8 VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ - odpadá 9 G- bakterie I (nefermentující tyčinky, enterobakterie). 10 G- bakterie II (kultivačně náročné: bordetelly, Legionella, hemofily, meningokoky) 11 G- bakterie III (kampylobaktery, helikobaktery). G+ i G- anaerobní bakterie (mimo klostridií). - ze záznamu 12 "Atypické bakterie" I (rickettsie,coxiely, bartonely, chlamydie, mykoplasmata) - ze záznamu 13 Lékařská mykologie. ZÁPOČTOVÝ TEST II 14 "Atypické bakterie" II (mykobakterie, spirochety) *Témata praktických cvičení:

1. Preanalytická fáze mikrobiologické diagnostiky

2. Mikroskopie v bakteriologii

3. Kultivace bakterií a postupy vedoucí k identifikaci bakterií

4. Stanovení citlivosti k ATB

5. Diagnostika významných G+ koků I (stafylokoky)

6. Diagnostika významných G+ koků II (streptokoky a enterokoky)

7. Diagnostika významných G+ tyčinek (korynebakterie, listerie, klostridia a bacily)

8. Serologické metody

9. Diagnostika G- bakterií I. (nefermentující tyčinky, enterobakterie).

10. Diagnostika G- bakterií II - kultivačně náročné (bordetelly, Legionella, hemofily, meningokoky)

11. Diagnostika G- bakterií III - kultivačně náročné (kampylobaktery, helikobaktery) a anerobní bakterie

12. Diagnostické metody v parazitologii

13. Diagnostické metody v mykologii

14. ZÁPOČTOVÝ TÝDEN

Anotace

Jde o povinný studijní předmět, který patří mezi základní teoretické předměty profilujícího základu. Jeho absolvováním student získá znalosti a dovednosti v oblasti lékařské mikrobiologie – v popisu jednotlivých mikroorganismů a jejich vlastností, v zásadách odběru, transportu a zpracování biologického materiálu, v mechanismu účinku a působení antimikrobních látek, v obecných principech antiinfekční terapie a v poznání interakcí infekčních agens s makroorganismem, které jsou nezbytným předpokladem pro další úspěšné studium ve vyšších ročnících. V rámci předmětu si student osvojí například následující znalosti, dovednosti a kompetence:

- zhodnotit laboratorní nálezy, které by mohly mít spojitost s onemocněním způsobeným mikroorganismy - abnormální počet leukocytů, abnormální výsledky analýzy stolice, okultní krvácení, nález parazitů, abnormální močový sediment, zvýšené markery zánětu

- pochopit základní patologické stavy, které mohou mít přímou souvislost s působením mikroorganismu v lidském těle - např. lymfadenopatie, horečka, zimnice, svědění, otoky, edémy, hubnutí, akutní těžká bolest hlavy či meningismus

- porozumět problematice nozokomiálních infekcí a jejich rizik – ATB rezistence, možnosti diagnostiky a terapie, spolupráce s epidemiologem, bariérová opatření

- vnímat mechanismy šíření agens v populaci, zamezení cest přenosu, prevence

- otázky týkající se imunizace jedince – očkovací plán; povinná, nepovinná očkování, doporučená očkování

- použít základní klinickou rozvahu při získávání informací významných pro pacientovu léčbu. Zahrnout vědecké poznatky teoretických lékařských věd včetně epidemiologických informací (incidence, prevalence) do klinické rozvahy za účelem sestavit diferenciální diagnózu

- zhodnotit závažnost obtíží pacienta, symptomů nemoci nebo situace, ve které se pacient nachází. Konzultovat s dalšími lékaři a členy týmu, aby došlo k potvrzení a schválení pracovní diagnózy, vysvětlit a zdokumentovat klinickou rozvahu, jež vedla k pracovní diagnóze; prokázat kritické myšlení vedoucí ke stanovení diferenciální diagnózy.

- doporučit vstupní, nákladově efektivní diagnostickou metodu pro pacienta s akutním nebo chronickým onemocněním, nebo jako součást preventivní zdravotní prohlídky. Vyhodnotit výsledky testů a zahrnout je do diferenciální diagnózy. Pochopit důsledky a naléhavost v případě abnormálních výsledků vyšetření a v případě nutnosti požádat o pomoc s jejich výkladem.