Sylabus
1. Představení předmětu a metod psychologie, teoretické a aplikované disciplíny psychologie, základní psychické fenomény (procesy, obsahy a stavy) a koncepty (nevědomí, mentalizace), další vlivy na psychiku (gender, kultura, socio-ekonomický status, bias)
2. Zdraví a nemoc, pochybení ve zdravotní péči (biopsychosociální model) - přijetí diagnózy, adaptační mechanismy, rizikové a protektivní faktory
3. Děti a dětství – Základní milníky PMV dětí
4. Klinicko-psychologické vyšetření u dět í – jeho možnosti a limity
5. Klinicko-psychologické vyšetření u dospělých – jeho možnosti a limity
6. Vztah lékaře a pacienta
7. Úvod do psychosomatiky
8. Psychosomatické poruchy, reakce na stres
9. Chronické onemocnění – Chronické onemocnění v kontextu rodinného systému
10. Bolest a úzkost
11. Limity a možnosti psychoterapie
12. Burn-out syndrom a relaxační metody
13. Komunikace na konci života (ztráta, smrt, proces truchlení, nemoc blízkého člověka)
Anotace
Jde o povinný studijní předmět, který patří mezi předměty profilujícího základu. Jeho absolvováním student získá znalosti a dovednosti v oblasti bioetiky a psychologie ve zdravotnictví, které jsou nezbytným předpokladem pro další úspěšné studium ve vyšších ročnících.
Holistický přístup k pacientovi ve snaze usilovat o jeho zdraví zahrnuje kromě somatické dimenze také další dimenze (např. psychickou, sociální, etickou), na které je tento předmět zaměřen. V rámci psychické dimenze budou studenti uvedeni do obecné (např. základní psychické fenomény), klinické psychologie (např. poruchy emocí a chování), psychologie osobnosti (např. intersubjektivní rozdíly v rámci strukturace osobnosti) a psychosomatiky.
V rámci sociální a etické dimenze se studenti seznámí zejména se základními dilematy týkající se života jedince (např. narození, smrt, alokace zdrojů, darování orgánů) a s právními a etickými standardy při poskytování zdravot ní péče (např. informovaný souhlas, institut předběžných přání, principy lékařské etiky). V tomto předmětu se klade zvýšený důraz na přihlížení ke všem dimenzím (tj. somatická, psychická, sociální, etická) najednou prostřednictvím kritické práce s eticky spornými kazuistikami získanými z českého zdravotnictví.
Na pacienta zaměřená péče (Patient Centred Care) představuje posun v poskytování zdravotní péče, kdy by zdravotníci měli brát významný zřetel na potřeby svých pacientů. V rámci tohoto předmětu se studenti seznámí s psychosociálními potřebami pacientů včetně jejich rodinných systémů.
Tyto potřeby se formují a vyvíjejí s ohledem na sociodemografická kritéria (např. věk, pohlaví, náboženství, etnikum), psychosociální vývoj (např. dětství, stáří, gender) či hodnotový systém (např. normativní etika, platná legislativa). U lékařů ke zmiňovanému vývoji ještě přistupuje maxima poskytovat zdravotní péči lege artis (např. informovaný souhlas, předběžná přání, etický kodex) ve snaze identifikovat a formulovat potřeby svých pacientů v souladu s principy lékařské etiky nonmaleficence, beneficence, autonomie a spravedlnost).
Cílem je společné vytvoření plánu léčby pacienta při maximální snaze vyhovět potřebám pacienta (ví nejlépe, co chce) a při zachování všech standardů pro poskytování zdravotní péče (lékař by měl vědět nejlépe, jak toho dosáhnout). Tohoto cíle se nejsnáze dosahuje v rámci excelentního vztahu mezi lékařem a pacientem (např. důvěra, empatie, uvádění pravdivých informací).