Sylabus
EBM
Kombinovaný e-learning kurz a kontaktní výuka.
Určeno: Studentům 4., 5. a 6. ročníku (prerekvizitou je úspěšně absolvovaný předmět Epidemiologie).
Minimální počet studentů 10, maximální počet 12.
Termíny: Teoretická část - e-learningový kurz je dostupný prostřednictvím Moodle. Praktická dvoudenní cvičení v prvém lednovém týdnu, při naplnění další termín po dohodě s garantem předmětu.
Syllabus:
"Evidence-based medicine" je nové paradigma medicínského myšlení, které prostupuje všemi klinickými obory a které klade důraz na používání nejnovějších vědeckých důkazů v každodenní klinické praxi. Dnes se považuje tato dovednost za nutnou součást moderního medicínského vzdělání.
Ve výuce bude podán přehled o tom co medicína založená na důkazech je, jaké jsou na ní pohledy a jak se praktikuje. Těžištěm přitom bude výuka systematického vyhledávání "nejlepších" dostupných vědeckých důkazů, jejich posouzení z hlediska validity, biologické signifikance a klinické relevance, tj. jejich hodnocení z hlediska použitelnosti validního a relevantního důkazu pro konkrétního pacienta. Poznání základních principů, na kterých jsou tyto procesy postaveny je rozhodující k získání schopnosti nezávislého a kritického klinického myšlení. Součástí výuky bude i úvod do problematiky syntézy vědeckých důkazů a posuzovaní kvality přehledových článků a meta-analýz vědeckých prací. V průběhu výuky si účastníci své nově nabyté dovednosti budou ověřovat při praktických cvičeních zaměřených na využití informačních technologií - INTERNETu. Výuka bude podložena učebnicí autorů Šmerhovský, Göpfertová, Feberová: EBM z pohledu klinické epidemiologie, Karolinum 2007.
Program:
Přednášky 1. Definice, úvod. Co je a co není EBM (evidence based medicine). Vznik, kritika, názory zastánců a odpůrců. Vyhledávání důkazů. Formulace zodpověditelné klinické otázky, kritické hodnocení nalezeného důkazu. 2. Diagnóza
EBM v diagnostice. 3. Prognóza
EBM v hodnocení prognózy. 4. Terapie
Aplikace EBM při volbě nejvhodnější terapie. 5. Hierarchie důkazů
Vědecká váha jednotlivých designů používaných v klinickém výzkumu (kasuistika, observační, experimentální výzkum, systematické přehledy a metaanalýzy).
Praktické cvičení
Vyhledávání důkazů v elektronických zdrojích. Procvičení vyhledání důkazu ve volně dostupných zdrojích a zdrojích dostupných v síti Univerzity Karlovy.
Podmínky pro úspěšné absolvování kurzu EBM a získání zápočtu: 1) Úspěšné absolvování kurzu EBM předpokládá samostudium v podobě e-learningového kurzu EBM. Absolvování této části kurzu je doloženo závěrečný autotestem s úspěšností alespoň 80% (tj. max. 4 chybné odpovědi). 2) Druhou podmínkou je absolvování dvoudenní kontaktní výuky, jejímž cílem je nabytí schopnosti samostatně vyhledat potřebné důkazy v dostupných databázích a demonstrace této schopnosti v podobě vyhledání dostupných vědeckých prací k danému tématu. Úkol řeší studenti samostatně jako domácí studium a vyhledané vědecké práce (jejich citace) předloží závěrečný den kurzu. 3) Úspěšné absolvování kurzu dále předpokládá v poslední den kurzu demonstraci schopnosti kritického hodnocení validity předložené vědecké studie (klinického kontrolovaného pokusu), klinické relevance resp. aplikovatelnosti výsledků zadané vědecké práce, vyhodnocení velikosti účinku ve smyslu biologické i ve smyslu statistické signifikance, schopnosti vypočítat ukazatele typu ARR, RRR, RR, OR, incidence rate a kumulativní incidence ze zadaných klinických dat.
Kurz naleznete na adrese http://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=3511. Do Moodle se přihlašujte pomocí svých údajů z CAS UK. Klíč k zápisu do vlastního kurzu je ebmepidemiologie. V případě jakýchkoliv technických problémů s přihlášením do kurzu nebo s provozem kurzu se obracejte na adresu jitka.feberova@ruk.cuni.cz.
Kontaktní výuka : 7.1. V učebně Ústavu vědeckých informací, 14, 00 s dr. Feberovou, 8.1. V posluchárně Plechárna, 2S budova děkanátu, 14, 00 s dr. Šmerhovským
Anotace
Kurz EBM bezprostředně navazuje na výuku obecné epidemiologie a kreativní formou usiluje o integraci znalostí, které získává student LF v různých dalších předmětech (např. informatika, biostatistika, klinické obory) a jejich využití pro pochopení postavení EBM v současném lékařství. Důrazem na povahu vědeckého důkazu, jeho validitu a klinickou relevanci pak problematiku rozšiřuje až k samostatné identifikaci chybějících dat a důkazů, tj. nových vědeckých otázek, které jsou přirozeným východiskem pro formulaci nových vědeckých cílů, a výběr nejvhodnějších vědeckých nástrojů, které mohou vést k hledaným odpovědím. Navržená forma předmětu s převážnou e-learningovou částí, umožňující absolvování užitečné a velmi potřebné výuky i v časově vytíženém curriculu vyšších ročníků lékařské fakulty, přinese absolventům časovou úsporu a komfort samostudia.
Těžiště kurzu je nácvik formulace smysluplné klinické otázky, získání dovedností jak vyhledat „nejlepší“ dostupný vědecký důkaz, schopnost jeho kritického posouzení a aplikovatelnost získaných důkazů pro konkrétního pacienta.
Výuka je podložena učebnicí autorů Šmerhovský, Göpfertová, Feberová: EBM z pohledu klinické epidemiologie,
Karolinum 2007.