Sylabus
1. Farmakoterapie bolesti.
2. Farmakoterapie asthma bronchiale a CHOPN.
3. Farmakoterapie aterosklerózy, hyperlipidémie.
4. Farmakoterapie arteriální hypertenze.
5. Farmakoterapie ischemické choroby srdeční.
6. Farmakoterapie chronického srdečního selhávání.
7. Farmakoterapie poruch rytmu.
8. Farmakoterapie tyreopatie.
9. Farmakoterapie diabetu mellitu.
10. Farmakoterapie vředové gastroduodenální choroby, refluxní ezofagitidy.
11. Principy racionálního užití antibiotik.
12. Farmakoterapie benigní hyperplazie prostaty, poruch spánku.
13. Farmakoterapie infekcí horních a dolních dýchacích cest, močových cest.
14. Farmakoterapie hluboké žilní trombózy, ischemické choroby dolních končetin.
Anotace
předmět vyžaduje základní znalosti z etiopatogeneze, symptomatologie, diagnostiky, rizik nemocí a farmakologických poznatků o léčivech užívaných u probíraných nosologických jednotek. Během přednášek sice jsou tato fakta v krátkosti zopakována, ale pro limitovanou dotaci hodin je výhodné, pokud student si před přednáškou příslušnou materii zopakuje. Přednášky jsou zejména věnovány definování cílů a strategie léčby (a to jak u akutní, tak i chronické formy onemocnění), používaným intervencím a době, po kterou je obvykle nutné terapeuticky působit. Vedle poznatků medicíny založené na důkazech (EBM) jsou uváděny i další argumenty, pomocí nichž je ukázáno, proč je daná intervence zařazena do strategie léčby. Na konci jsou načrtnuty základní kroky farmaceutické péče, která vychází z celé materie o nosologické jednotce. Během přednášek jsou studentům prezentovány i krátké kasuistiky, které mají naznačit různé aspekty racionální/neracionální farmakoterapie. V průběhu přednášek jsou s využitím hlasovacího zařízení testovány názory a znalosti studentů týkající se probírané tematiky. Na přednášky navazují semináře, na kterých jsou vybrané nosologické jednotky hlouběji probírány a diskutovány v menších skupinách.
Předmět je uzavřen zápočtovým pohovorem (podmínkou je 100% účast na seminářích, tolerována pouze 1 omluvená absence s nutností náhrady) a ústní zkouškou. Ústní zkoušce předchází zpracování kasuistiky, odevzdané vyučujícímu cca 1 měsíc před vlastní zkouškou. Odevzdaná kasuistika je připomínkována vyučujícím, v případě potřeby je vrácena k dopracování nebo korekci. Formou samostudia je nutné doplnit znalosti z těch nosologických jednotek a symptomů (endogenní deprese, průjem, zácpa), které nebyly v rámci tohoto předmětu přednášeny, doporučováno je dodržovat stejný přístup a strukturu jako v přednáškách.
Při zkoušce jsou po studentech vyžadovány: v první části - znalosti o chorobě nebo symptomu tak, jak byly probrány na přednášce a je zde testováno, jak si student osvojil a umí využívat teoretické poznatky včetně těch získaných v předešlých ročnících; v druhé části pak student uvede u vybrané farmakoterapeutické skupiny základní indikace a kontraindikace (relativní i absolutní). Je vítáno a vždy lépe hodnoceno, pokud požadované údaje dokáže student odvodit ze znalosti nemocí a farmakologie a nejde jen o memorování. Ve třetí fázi zkoušky je student dotazován na detaily ze své kasuistiky, kterou zaslal před zkouškou.