Sylabus
Přednášky
Farmakoepidemiologie jako důležitý zdroj informací o bezpečnosti farmakoterapie. Role farmakoepidemiologie v různých sektorech. Rozdělení farmakoepidemiologických studií.
Asociace a kauzalita, ukazatele asociace v klinickém výzkumu. Typy zkreslení (confounder, bias) v observačních studiích.
Zdroje dat – databázové systémy. Randomizovaná kontrolovaná studie ve farmakoepidemiologii (randomizace, zaslepení, sledovaná populace, placebo).
Terminologie. Systémové prvky kultury bezpečí při poskytování zdravotní péče.
Revize farmakoterapie a její vliv na bezpečnost farmakoterapie ve zdravotnickém zařízení. Metody hlášení nežádoucích jevů a rizikového chování zdravotníků a pacientů. Klasifikace lékových problémů.
Zacházení s léčivy ve zdravotnickém zařízení včetně vysoce rizikových léčiv.
Sledování, hodnocení a zvyšování kvality zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení pohledem farmaceuta, zdravotní sestry, auditora.
Role farmakovigilance v procesu odhalování rizik farmakoterapie.
Semináře
Informační zdroje v práci klinického farmaceuta.
Systematický přehled, metaanalýza (kritické posouzení, interpretace výsledků).
Kohortová studie, studie případů a kontrol, průřezová studie.
Kritické zhodnocení publikované studie.
Zajištění bezpečnosti pacientů ve zdravotnickém zařízení (akreditace, interní a externí hodnocení zdravotní péče, indikátory kvality, standardy, hlášení nežádoucích účinků)
Zajištění bezpečnosti pacientů v ambulantní sféře včetně farmakovigilance.
Samostatná práce a prezentace (zaměření na farmakoepidemiologii a bezpečnost farmakoterapie).
Anotace
V rámci předmětu budou studenti hlouběji seznámeni s problematikou sledování a hodnocení kvality poskytované péče a managementu bezpečí pacientů ve zdravotnickém zařízení, rolí farmakovigilančních center v procesu odhalování rizik farmakoterapie a farmakoepidemiologickým výzkumem a kritickým hodnocením jeho výsledků jako dokladů pro hodnocení rizik farmakoterapie.
Pozornost bude zaměřena na kulturu bezpečí při používání léčiv. Studenti budou seznámeni se systémovými prvky v kultuře bezpečí na různých úrovních. Diskutován bude význam jednotlivých nástrojů pro rozvoj kultury bezpečí včetně akreditačních procesů ve zdravotnických zařízeních, role oddělení klinické farmacie nebo nezbytná úzká kooperace s farmakovigilančními aktivitami. Kromě připomenutí významu farmakoepidemiologie, jednotlivých metod výzkumu, způsobů vyjádření asociace, rozdílu mezi asociací a kauzalitou, by studenti měli získat základní povědomost o kritickém posouzení farmakoepidemiologického výzkumu a nástrojích, které se pro toto hodnocení využívají.