Sylabus
Chemoterapeutika vegetativní nervové soustavy
Adrenergika
Antiadrenergika
Antiarytmika
Cholinomimetika
Cholinomimetika a muskulotropní spasmolytika
Histamin a jeho antagonisté
Chemoterapeutika oběhové a krevní soustavy
Antitrombotika
Hypolipidemika
Kardiotonické glykosidy
Antihypertenziva
Vazodilatancia
Krevní náhrady
Chemoterapeutika trávicí a vylučovací soustavy
Acida a antacida
Adsorbencia
Peronální antidiabetika
Laxativa
Diuretika
Biokatalyzátory
Vitaminy
Hormony
Enzymy
Protiinfekční a protiinvazní chemoterapeutika
Desinficiencia a antiseptika
Antimykotika
Antiprotozoika
Antibakteriální chemoterapeutika
Antivirotika
Chemoterapeutika nádorových nemocí
Anthelmintika
Farmaceutické pomocné látky
Sladidla
Anotace
Výuka tohoto profilového předmětu probíhá ve dvou semestrech 3. ročn íku formou přednášek, cvičení a seminářů. V závislosti na volbě studenta je předmět ukončen státní zkouškou, případně zkouškou.
Předmět úzce navazuje na přípravné disciplíny přírodovědného a medicínského charakteru. Poskytuje ucelený obraz o léčivech a pomocných látkách chemického charakteru, nezbytný pro zvládnutí dalších navazujících disciplín, zejména kontroly léčiv a farmakologie.
Z tohoto pohledu lze farmaceutickou chemii chápat jako z části interdisciplinární předmět s určitou spojovací funkcí mezi chemickými, biologickými a specificky farmaceutickými subdisciplínami. Materie farmaceutické chemie zahrnuje teorii a systematickou část.
V teoretické části je vedle historických aspektů vývoje léčiv, zdrojů jejich získávání, pozornost věnována i otázkám názvosloví. Širší pozornost je pak věnována významu a vlivu chemické struktury, včetně jejich modifikací, na farmakokinetické i farmakodynamické procesy, které probíhají při podání léčiva do organismu. Sleduje se i příčinná souvislost mezi chemickou strukturou a stálostí léčiv, jakož i předpoklady k možnými interakcím (chemické inkompatibility).
Systematická část třídí léčiva podle charakteru a druhu jejich použití, t.j. z hlediska funkčního. Třídící měřítko chemické zůstává až na druhém místě.
Je tak dána možnost porovnání léčiv, která jsou si blízká svým klinickým využitím, ačkoliv mechanismem účinku či chemicky jsou odlišná. Zvolený způsob klasifikace dokládá nejen logickou spojitost mezi farmaceutickou chemií a farmakologií, ale je významný i z hlediska praxe.
Koresponduje totiž z dnes běžně používaným rozdělením léčiv v rámci jejich anatomicko-terapeuticko-chemické klasifikace (ATC). Specifickou oblastí farmaceutické chemie je pak studium vztahů mezi chemickou strukturou a biologickými vlastnostmi chemicky definovaných látek a využití těchto poznatků pro navrhování a vývoj nových účinnějších a bezpečnějších látek.
Zvládnutí farmaceutické chemie spolu s dalšími vědomostmi umožňují v řadě případů vyslovit nejen predikci biologické aktivity, ale i dalších vlastností potřebných pro zacházení, uchování a praktické používání léčiv.