Sylabus
Obsah výuky je každoročně aktualizován s ohledem na vývoj v literatuře a právní i politické praxi. Rovněž se v průběhu kurzu přihlíží k aktuálním oblastem zájmu přihlášených studentů, kterým lze přizpůsobit témata referátů i projektů. Základní kostra předmětu pokrývá následující témata:
- Úvod do tématu (přístup Law & Politics, jeho historické inspirační zdroje, vývoj a aktuální témata ve vztahu k soudní moci)
- Funkce soudní moci a různá pojetí role soudce: soudce jako ústa zákona - soudce jako relativně autonomní aktér v rámci právního a politického systému - soudce jako tvůrce práva a politiky
- Pravomoce soudů a ústavních soudů zvláště, meze soudního, resp. ústavního přezkumu
- Organizace soudnictví a její vliv na nezávislost soudní moci, modely správy soudnictví, požadavky na výkon funkce soudce, odpovědnost soudců
- Modely výběru soudců, úprava deliberace a rozhodování
- Závaznost soudních rozhodnutí a možnosti jejich přezkumu, problém soudcovského aktivismu a pasivismu
- Mezinárodní soudnictví, výběr mezinárodní soudců a soudní dialog mezinárodních a vnitrostátních soudů
- Evropský soudní dvůr jako příklad úspěšného politického hráče?
- "Soudcokracie": hrozba, skutečnost nebo ideál?
- Analýza vybraných rozhodnutí Ústavního soudu České republiky z právního a politického hlediska
- Závěrečná open-book esej a následná diskuse, zhodnocení postavení ústavních soudů v právním a politickém systému obecně i konkrétně v České republice
Anotace
Předmět určený zejména studentům nižších ročníků si klade za cíl upozornit studenty na faktický význam a vliv soudní moci, jakož i na její právní a politická omezení. Navazuje zejména na problematiku dělby moci, ale i další témata z obecné teorie práva, státovědy a politologie. Předmětem zkoumání jsou různé varianty právní úpravy soudní moci a jejich důsledky (např. přístup k soudům a pravomoci soudů, modely správy soudnictví, požadavky na výkon funkce soudce a jeho odpovědnost, způsoby rozhodování a závaznost rozhodnutí nejvyšších soudů), jakož i vzájemné působení práva a politiky v oblasti soudní moci (např. modely výběru soudců, soudcovský aktivismus a pasivismus, či role národních soudů v procesu evropské integrace). Pro komparaci slouží vybrané příklady z činnosti Nejvyššího soudu USA, německého Spolkového ústavního soudu, francouzské Ústavní rady a Soudního dvora Evropské unie. Jeden až dva semináře v závěru jsou věnovány právně-politologické analýze aktuálních nálezů Ústavního soudu ČR.
Předmět je koncipován tak, aby se zejména v první části studenti seznámili s aktuálním stavem zkoumání soudů z hlediska přístupů Law & Politics v České republice i v zahraničí, a to na základě výkladu vyučujícího a přípravy referátů z každoročně aktualizovaného seznamu, který je dán k dispozici na prvním semináři. Následně jsou studenti vedeni k přípravě a prezentaci vlastních projektů zabývajících se okolnostmi výběru jednotlivých soudců českého Ústavního soudu z právní a politické perspektivy, jakož i kontextuální analýzou vybraných nálezů Ústavního soudu. Závěr kurzu tvoří open-book esej na jedno ze dvou zadaných témat vztahujících se k diskutovaným aktuálním otázkám.
Vedle bližšího seznámení se s právním rámcem fungování soudnictví v České republice, jeho historickými kořeny a základním mezinárodním srovnáním, rozvíjí předmět kritickou práci s právními i mezioborovými odbornými texty v českém a anglickém jazyce, schopnost aplikace kontextuálního přístupu na konkrétní soudní rozhodnutí a dovednosti při práci s právními informačními systémy a aplikacemi (např. ve vztahu k NALUSu vyhledávání rozhodnutí podle relevance, soudců zpravodajů, soudců, kteří připojili disent, vztahy mezi jednotlivými rozhodnutími apod.)