Azylové a uprchlické právo

Sylabus

Výuka předmětu je členěna do dvou tematických bloků:   Blok I – mezinárodní a evropské základy problematiky:

1. Historický rámec právní úpravy a obsah úpravy současné    Cíl: zasazení do kontextu, uchopení rámce Úmluvy, proč úmluva vznikla, kdo je uprchlík a kdo není, kolik je uprchlíků

2. Aplikace úmluvy v jednotlivých částech světa – včetně ochranných statusů    Cíl: opustit europocentrický pohled, ukázat na rozmanitost ochranných rámců

3. Rámec úmluvy – non-refoulement (+ non-refoulement v jiných úmluvách, vč. EÚLP, úvod k FRONTEXu)   Cíl: pochopit, že existuje jediná povinnost, a to non-refoulement, v čem spočívá, kde všude je

4. UNHCR jako hráč, OSN jako hráč (role mezinárodních organizací)    Cíl: pochopit jednotlivé aktéry (mezinárodní organizace, OSN – RB, VS atd.), orientace v systému, pochopení propojení, proč se zrodila a zda je stále ještě relevantní

5.    Evropské právo podrobněji očima států (CEAS, Dublin, EU jako hráč, judikatura SDEU, role judikatury ESLP).    Cíl: pochopit, který stát nese odpovědnost, kdo rozhodne o žádosti, může si uprchlík vybrat?

6. Role EU v „uprchlickém“ světě?

7. Evropské právo podrobněji očima států (přijímací a procedurální atd. směrnice, judikatury SDEU, třetí bezpečné země, bezpečné země původu, první země azylu)     Cíl: pochopit evropský systém, co tam je za normy, co jsme si v EU vytvořily jako státy

8. Evropské právo podrobněji očima těch, co hledají ochranu (standardy ochrany, rozdíly v interpretaci, ochrana nezletilých bez doprovodu, zjišťování věku), individuální x skupinový přístup, integrace (conditio sine qua non?) - diskurs trvalosti jako zdroj očekávání (i jako ohrožení solidarity uvnitř EU)       Cíl: pochopit vliv evropského práva pro jednotlivce, potažmo jeho vliv na společnost v jednotlivých státech, které přijímají osoby potřebující ochranu, otázky spojené s udržitelností evropské interpretace uprchlického práva      Blok II – vnitrostátní právo, včetně práce s případem

9. Ochranné statusy v ČR (vč. vnitrostátního azylu) + historie, statistiky, přesídlení. Cíl: pochopit co, a proč bylo vytvořeno, o jakých číslech hovoříme.

10. Řízení před MV ČR - zahajování, pobyt ve středisku, pohovor, letiště, detence, rozhodování (zamítnutí, nepřípustnost...). Cíl: ukázat, co se děje, když uprchlík přijde na území ČR, jak vypadá cesta od podání žádosti, co se s ním děje, jak MV ČR rozhoduje, práce s informacemi o zemích původu, důkazní nouze, prokazování totožnosti.

11. Řízení před soudy (vč. vnitrost

Anotace

Cílem předmětu je poskytnout jeho posluchačům vhled do právních aspektů problematiky azylu a uprchlictví v kontextu obecnějšího pojmu migrace. Získaná hluboká znalost azylového a uprchlického práva umožní studentům pochopit jak samotnou problematiku, tak i společenské debaty, které se kolem ní dějí a jimž právní základ chybí. Právní úprava je probírána na úrovni práva mezinárodního, evropského a vnitrostátního. Ve dvanácti přednáškách předmět představuje problematiku azylu, systém mezinárodní ochrany uprchlíků, regionální evropskou úpravu azylu a uprchlictví, a na konkrétním příkladu i vnitrostátní úpravu ČR. Nedílnou součástí kursu je důraz na propojení dané oblasti s problematikou migrace obecně (environmentální migrace, nelegální/neregulérní migrace). Ke každé přednášce si student dopředu načítá podklady či se jinak připravuje, obvykle v rozsahu jedné, max. dvou hodin týdně. Předmět je veden formou kombinace interaktivních přednášek a diskuzí nad fiktivními i reálnými případy z praxe. Podíl na výuce mají též hosté zabývající se problematikou azylu a uprchlictví ve své každodenní praxi, a to ve veřejné správě (Ministerstvo vnitra) či správním soudnictví.

Student získá absolvováním předmětu důkladné teoretické znalosti v oblasti právní úpravy azylového a uprchlického práva, které může uplatnit jak ve svém budoucím zaměstnání, tak i v průběhu studia v odborných praxích v dané problematice. Teoretické znalosti budou doplněny o praktické aspekty, byť méně – na dovednosti se více soustřeďují navazující odborné praxe. I tak ale studium předmětu rozvíjí řadu právních dovedností, mezi jinými:

- schopnost orientace v mezinárodním, evropském i vnitrostátním právu,

- schopnost interpretace a aplikace určité právní normy na konkrétní případ,

- schopnost vyhledání a analýzy judikatury,

- schopnost analýzy konkrétních právních problémů,

- schopnost věcně diskutovat o problematice uprchlictví a nucené migrace v širším kontextu neustále se měnícího světa, kupříkladu o nových otázkách jako jsou například tzv. „klimatičtí uprchlíci“.

Dovednosti budou získávány zejména v průběhu práce na přednáškách.