Předmět zahrnuje tato témata:
- Úvodní výklad k pojmům dětské právo, práva dítěte, dítě, rodina, jakož i obecně k problematice ochrany práv dítěte. Historický vývoj právní ochrany dítěte ve světle vývoje mezinárodních dokumentů (od obdob í po 1. světové válce po dnešek). Zejména též orientace na právní dokumenty této povahy, které byly přijaty OSN, EU, jejich právní význam a závaznost. Úmluva o právech dítěte, její český překlad, základní pojmy a instituty, charakteristika jednotlivých skupin (druhů) dětských práv podle Úmluvy o právech dítěte. Výbor pro ochranu práv dítěte, jeho činnost, a to i ve vztahu k ČR a její rodinněprávní politice a praktickým realizacím.
- Kdo jsou rodiče dítěte, výklad problematiky mateřství, tj. zákonné úpravy postavení matky dítěte a právní problematika s tím související. Určení otcovství – klasický postup zákonodárce – jeho klady, některé nové sociální jevy související s neuzavíráním manželství (ani v případě, že se z partnerského vztahu narodí dítě). Problematika určení otcovství souhlasným prohlášením (včetně tzv. fingovaného otcovství v souvislosti s cizím státním občanstvím). Uplatnění expertizy DNA při určování otcovství (právní i sociální důsledky). Popření otcovství.
- Česká úprava asistované reprodukce a otázky s ní související. Právo znát svůj genetický původ jako jedno ze základních lidských práv (potřeba znemožnit apriorní vyloučení). Výklad pojmů "anonymní porod" a "utajený porod". Praxe tzv. baby-boxů.
- Problematika osvojení. Otázka účasti orgánů soc. právní ochrany (zprostředkování), event. osob pověřených. Pozitiva osvojení, ale též jeho některá negativa a zklamání. Vývoj osvojení v české legislativě a v Evropě (Úmluva o osvojení a její revidovaná podoba). Osvojení se někdy stává příležitostí nezákonných praktik a manipulací s dětmi. Je možný prodej dítěte za účelem osvojení? Získání dítěte do osvojení – příležitost ke korupci. Mezinárodní osvojení. Druhy osvojení. Vznik osvojení, pr ávní následky osvojení, event. zrušení osvojení.
- Povinnosti a práva rodiče a dětí. Problematika nesení rodičovských povinností a práv a vykonávání rodič. povinností a práv. Povaha povinností a práv rodičů a dětí. Druhy povinností a práv: povinnosti a práva patřící do rámce rodičovské odpovědnosti, povinnosti a práva stojící mimo r.o. Jednotlivé povinnosti a práva patřící do rámce r.o. Jak se projevuje ochrana dítěte v této právní oblasti. Výkon rodičovských práv, pokud rodiče dítěte spolu nežijí. "Well-being of the child". Jaké zde mohou nastávat situace; nesezdaní partneři a rozklad jejich vztahu, rozvod manželství a úprava práv a povinností rodičů pro dobu po rozvodu. Judikatura ÚS v otázkách poměrů dítěte v době po rozvodu jeho rodičů. Clausula rebus sic stantibus – její podstata a význam. Význam rodinné mediace. Intervence státního orgánu do výkonu rodičovských práv a povinností.
- Přehled teoretické a praktické problematiky vyživovací povinnosti rodičů (a prarodičů) k dětem. Zejména problematika určení výše výživného, vymáhání výživného. Ochrana nezletilého v oblasti plnění vyživovací povinnosti. Judikatura ÚS ČR.
- Náhradní péče o dítě. Péče o právní věci dítěte, péče o osobu dítěte. Obecný přehled. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí – některé důležité instituty (pověřená osoba, zprostředkování, vyhledávání, příprava atp.). Individuální právní ochrana dítěte: poručenství a opatrovnictví.
- Individuální fyzická péče o dítě. Pěstounská péče a contrario osvojení. Pěstounská péče, dlouhodobá, p. p. na přechodnou dobu. Povinnosti a práva pěstounů. Vznik a zánik p. p.. Svěření dítěte do péče jiné osoby.
- Teoretický obraz a praktické problémy společenského a rodinného institutu náhradní péče o dítě. Skutečnost a mýty – realistický pohled. Praktické poznatky o náhradní péči v ČR. Kritika ústavní péče – v čem je odůvodněná a v čem je naopak "účelová", skrývající zcela nereálný pohled. Pravda a šíření nepravdy v oblasti náhradní péče ve světle dlouhodobých výzkumů a poznatků z každodenní praxe.
- Ochrana osobnosti dítěte. Jednotlivá osobnostní práva. Právní postavení (status) dítěte.
Předmět vykládá komplexně problematiku právního postavení dítěte. Základem jsou přitom principy Úmluvy o právech dítěte. Výklad je zaměřen především na problematiku soukromoprávní (rodinné právo jako součást práva občanského, jakož i obecné občanské právo, pokud jde o ochranu osobnosti dítěte); pokud jde o veřejnoprávní souvislosti, předmět se zabývá sociálně-právní ochranou dětí a její reflexí v právní a společenské praxi, jakož i procesně-právními souvislostmi rodinně-právní problematiky.
Výchozí a pro další výuku předmětu nezbytný je výklad pojmu „dětské právo“ s důrazem na statusové právo (ustanovení rozhodná pro právní postavení dítěte). Neméně důležité jsou pojmy „dítě“ a „rodina“. Oba pojmy nabývají v současnosti, nejen v českém společenském a právním prostředí, nový rozměr. O obou také platí, že je nelze jednoznačně právně vymezit, což s sebou nese jisté problémy. Mezinárodněprávní ochrana dítěte má velmi zajímavou historii, která je významná i pro dnes závazné lidsko-právní úmluvy (nejen – a ovšem v první řadě – Úmluvu o právech dítěte, ale také Úmluvu o osvojení, nadto v revidovaném znění, Úmluva o styku s dětmi, Úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí atd.). I další výklady se týkají statusové stránky práv dítěte, především aspektů výchozích, totiž určení rodičovství, zejména otcovství, a osvojení nezletilého. Tato východiska jsou propojena s problematikou právní ochrany vztahu „rodič – dítě“, když základ právní ochrany práv dítěte a povinností a práv rodiče vůči dítěti představuje ústavní pořádek (čl. 32 Listiny). Výklad této problematiky je druhým úhelným kamenem výuky předmětu. Další část je pak věnována výuce otázek náhradní péče o dítě, jejím jednotlivým aspektům, druhům a jednotlivým institutům v jejich nejen teoretické, ale i praktické rovině. Specifickou problematiku se značným praktickým dosahem představuje problematika výživného pro dítě, s důrazem na přístup justiční praxe k této otázce, zejména na relevantní judikaturu Ústavního soudu ČR. Výukový cyklus je uzavřen problematikou právní ochrany osobnosti dítěte jako zvláštní kapitolou obecné ochrany osobnosti.
Absolvováním předmětu a kontroly studia tohoto předmětu studenti získají zejména tyto znalosti a dovednosti:
- student zná základní pojmy a instituty dětského práva s důrazem na rovinu lidsko-právní, statusovou a na rovinu specifických ochranných právních instrumentů
- student zná mezinárodní lidsko-právní dokumenty týkající se dítěte a jeho ochrany, zná jednotlivé pojmy a jejich význam, ví o promítnutí rozhodných ustanovení Úmluvy o právech dítěte do českého právního řádu, zejména do občanského zákoníku v části druhé; student se orientuje v českém i např. anglickém znění Úmluvy o právech dítěte
- student se orientuje v právní úpravě základu statusu dítěte ve vztahu k rodičům a v právní úpravě rodičovské odpovědnosti, dalších rodičovských povinností a práv, i jejich jednotlivých aspektů; zná nejen teoretické, ale i praktické aspekty jednotlivých povinností a práv mezi rodiči a dětmi (např. zásahy státu do rodičovské odpovědnosti na straně jedné a výživné pro dítě na straně druhé)
- student zná problematiku náhradní péče o dítě, včetně jednotlivých právních institutů, rozumí rozdílům v jejich funkci, a to i v praktické rovině
- student se orientuje v otázkách spojených s osobností dítěte jako lidské bytosti a s jeho ochranou v různých právních předpisech.