Zemědělské právo

Sylabus

Předmět zahrnuje tato témata:

-        Funkce zemědělství, příčiny, cíle a prameny právní úpravy, subjekty právních vztahů, orgány státní správy zemědělství.

-        Vlastnické a užívací vztahy k půdě a jinému zemědělskému a lesnímu majetku.

-        Rostlinná výroba a rostlinolékařská péče.

-        Živočišná výroba.

-        Veterinární péče.

-        Vinohradnictví, vinařství a chmelařství.

-        Potravinové právo.

-        Výroba krmiv a hnojiv.

-        Právní úprava chemizace v zemědělství.

-        Lesní hospodářství.

-        Včelařství, myslivost a rybářství.

-        Ekologické zemědělství.

-        Geneticky modifikované organismy.  

-        Mezinárodněprávní aspekty zemědělství.

-        Zemědělské unijní právo.

-        Stav a vývoj zemědělského práva.

-        Aktuální otázky zemědělského práva.

Anotace

Předmětem je vyučován v jeho moderní podobě již třetím desetiletím.

Studenti absolvováním předmětu získají základní znalosti o institutech, principech a metodách právní regulace zemědělství. Cílem předmětu je poskytnout celkový přehled o zvláštnostech a právní úpravě právních vztahů v zemědělství, poskytnout základní orientaci ve stěžejních právních předpisech se zdůrazněním nutnosti orientovat se jak ve veřejnoprávních, tak i v soukromoprávních normách, a tedy v metodách veřejnoprávní i soukromoprávní regulace, neboť předmět spojuje soukromoprávní a veřejnoprávní aspekty vztahů k půdě, lesům, zvířatům a rostlinám a dalšímu zemědělskému majetku jako zvláštnímu předmětu právních vztahů.

Zemědělské právo je průřezovým oborem zahrnujícím právní regulaci jak veřejnoprávních, tak soukromoprávních vztahů k zemědělské půdě. V rámci přednášek tak bude věnována pozornost obou těmto aspektům, přičemž je důraz kladem na nezbytnost umět aplikovat soukromoprávní i veřejnoprávní normy na určitou situaci souběžně, umět je však odlišit a umět tak i odlišit principy a metody soukromého a veřejného práva. Pozornost je věnována především zvláštní části zemědělského práva. Patří sem především rostlinná a živočišná výroba, veterinární a rostlinolékařská péče, vinohradnictví, vinařství a chmelařství, myslivost, rybářství, včelařství a lesní hospodářství. Stranou nezůstanou ani právní regulace ekologického zemědělství, hnojiv, krmiv či potravinářství.

V závěru výuky na tyto otázky navazuje i přehled mezinárodních a unijních právních norem regulujících zemědělství.

Předmět je vyučován formou přednášek, které se zaměřují zejména na vysvětlení obtížných částí vyučované materie a na porozumění vzájemných souvislostí mezi jednotlivými dílčími tématy. Důraz je kladem též na propojení jednotlivých témat s praxí (včetně ekonomických souvislostí), pro tyto účely je využívána judikatura a konkrétní příklady.

Studenti by měli být po absolvování předmětu schopni aplikovat právní pravidla na zadané skutkové okolnosti. Především by měli být schopni identifikovat právní předpisy, resp. konkrétní normy, které se v zadané konkrétní skutkové situaci aplikují, odlišit přitom veřejnoprávní a soukromoprávní normy a tím i odlišné metody regulace a odlišné postavení subjektů a dále vyhledat relevantní judikaturu.