V rámci výuky je pozornost věnována těmto tématům: Klíčovým problémem, který je zde řešen, je vymezení pojmu "právník" v jednotlivých historických epochách.
- Výklady začínají obdobím starověkého Říma, přičemž jsou zde posluchači seznamováni jak s uplatněním římských znalců práva v nejrůznějších úřadech, tak i s činností tehdejších advokátů a jejich vlivem na tvorbu a aplikaci římského práva.
- Následují partie o právnickém stavu počínaje 12. stoletím, věnované především otázkám právnického vzdělání ve středověku v Evropě.
- Dále jsou studenti seznámeni s historií právnických povolání a postavením právníků ve Francii, Anglii, USA a také s právnictvím v nacistickém Německu.
- Druhý blok představují chronologicky řazené výklady o historii právnictví v národních českých dějinách.
- Přednášky proto začínají charakterizováním výuky práva a uplatněním právníků ve středověku, na něž navazují výklady o úřednickém aparátu a jeho byrokratické podobě v habsburském státu v pobělohorském období.
- Další partie jsou pak věnovány právnickým profesím v 19. století a závěr tvoří vylíčení období první republiky.
Předmět poskytuje základní informace o historii právnických profesí a o uplatnění osob s právnickým vzděláním jak ve službách státu, tak i dalších povoláních. Stejně tak je věnována pozornost vymezení pojmu "právník" v jednotlivých historických epochách.
Předmět je koncipován jako přehled historie nejrůznějších právnických profesí. Na výuce tohoto průřezového předmětu, zahrnujícího období od antiky do 20. století, se podílí většina členů katedry právních dějin.
Věnován je tedy otázkám uplatnění a postavení osob s právnickým vzděláním ve veřejné i soukromé sféře.