Právní dějiny církví

Sylabus

Předmět zahrnuje tato témata: 

- právní dějiny starého Izraele, 

- vznik křesťanství a právní řád prvotní církve, 

- dějiny koncilů, papežství, východních patriarchátů, mnišství, 

- vlastnické kostely a jejich transformace do patronátního práva, 

- vývoj církevního soudnictví, 

- zdroje a sbírky středověkého církevního práva od Graciána po uzavření souboru Corpus Iuris Canonici, 

- právo reformačních církví a právo tridentské, 

- vliv kanonického práva na formování lidských práv, zejména po objevení Ameriky, 

- systém odlukový a koordinační ve vztahu státu a církve, 

- kodifikované kanonické právo 20. století a novelizace v 21. století, 

- ekumenické hnutí a Světová rada církví. 

Anotace

Ve své první části pojednávají Právní dějiny církví o mojžíšském právu, jeho vzniku a rozvoji. Zabývají se Tórou a Talmudem. Podrobněji se zabývají sociálním zákonodárstvím starého Izraele, ochranou osobnosti a dalšími právními odvětvími.

V druhé části se zabývají křesťanstvím a jeho vztahem ke světské moci. Probírají vznik Nového zákona, právního řádu prvotní církve a právních částí děl apoštolských otců, církevních spisovatelů a církevních otců.

V části věnované období středověku popisují rozvoj církevní organizace na západě i na východě, dějiny papežství a koncilů a vznik mnišství, jednotlivé typy cézaropapismu, instituci vlastnických kostelů a jejich transformaci do patronátního práva. Objasňují pozadí církevního reformního hnutí, Boží mír, exempci klášterů, boj o investituru, konkordáty, reformy papežské volby a vznik nových řeholních řádů. Zabývají se rozvojem kanonického procesního práva a popisují všechny významnější zdroje a sbírky církevního práva, zejména systematiku Graciánova dekretu a dalších částí souboru Corpus Iuris Canonici. Pojednávají o inkvizici, papežském schizmatu a konciliarismu.

V části věnované reformaci se věnují jednotlivým proudům reformace na evropském kontinentu, na britských ostrovech i v Americe. Současně se zabývají reformou církevní kázně na Tridentském koncilu a bojem o lidská práva v Latinské Americe (de Vitoria, de las Casas, redukce).

Následují kapitoly o moderním období vyznačující se systémy odlukovými a koordinačními. Po výkladu problematiky potridentského papežského centralismu a juridismu se probírají postupné změny vedoucí k hluboké reformě kanonického práva a k jeho kodifikacím ve 20. století a podstatným změnám a novelizacím v letech 1998–2022. Zabývají se poměrem církve a státu v totalitních režimech a v demokratických státech.

Významná část je věnována právním důsledkům ekumenického hnutí od jeho počátků a proměnám konkordátního práva od Druhého vatikánského koncilu.

Studenti získávají hlubší vhled do obecných i právních dějin, rozšiřuje se jim významným způsobem obzor jejich všeobecného vzdělání a lépe mohou reagovat na současnou legislativu v oblasti lidských práv a konfesního práva. Předmět je uschopňuje hlouběji pochopit všechny další čtyři předměty modulu Církevní právo a právní instituty v nich probírané.