Syllabus
V rámci výuky je pozornost věnována těmto tématům:
- Úvod, použití historické metody pro řešení aktuálních problémů
- Starší tradice menšinové problematiky před rozvojem moderního nacionalismu
- Národnostní problém v 19. století a spory o ústavní řešení v Rakousku 1848-1867
- Právní řešení národnostní otázky na konci monarchie
- Menšinová otázka v politice mezi světovými válkami
- Jazyková otázka a její právní řešení před úřady a ve školách v ČSR
- Národnostní problém a veřejná správa v ČSR
- Mezinárodněprávní ochrana menšin meziválečné éry
- Snahy o řešení menšinové otázky v době krize ČSR a v exilu za druhé světové války
- Dekrety prezidenta republiky a postavení menšin v poválečné ČSR
- Menšiny v komunistickém Československu i dalších zemích sovětského bloku
- Vývojové tendence v postavení menšin v demokratických státech v posledním půlstoletí
Annotation
Cílem předmětu je podat studentům přehled vývoje a dlouhodobých problémů menšinové otázky v českých zemích, a to v komparaci s dalšími státy.
Nastíněny v širokých souvislostech budou i dodnes právně či politicky aktuální problémy jako jsou "Benešovy dekrety" nebo složité právní problémy restitucí židovského majetku. Nelze ani přehlížet, že právní věda dodnes využívá mnohé koncepce vzniklé již v meziválečné éře, a to obvykle bez znalosti složitých historických souvislostí. Lze zmínit např. hlavní stále používanou definici menšin vzniklou v případu Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti týkajícího se řecko-bulharských komunit nebo případ menšinových škol v Albánii, někdy považovaný za počátek tzv. pozitivní diskriminace. V meziválečné době pak Československo hrálo výraznou roli v systému mezinárodněprávní ochrany menšin v rámci Společnosti národů. K tomu přispívala mj. geografická poloha ČSR přímo v srdci menšinových konfliktů (např. sousedství s Horním Slezskem s procesně-právně asi nejkomplikovanějším menšinovým sporem v historii). Menšinová otázka má v evropské minulosti i současnosti mimořádný význam, kdy například obě světové války byly zahájeny alespoň oficiálně kvůli menšinovým konfliktům. Po odsunu Němců je v českých zemích tento problém často přehlížen, ale i v souvislosti s aktuální migrační krizí se otázka dlouhodobého vývoje a vzniku nových menšin opět aktivizuje.
Zatímco v moderních českých dějinách, a to hlavně přibližně v letech 1848-1947, dominoval národnostní problém, tak v budoucnosti nelze vyloučit oživení problému náboženských menšin. Právní i politické řešení menšinových sporů je přitom velice obtížné a komplikované, přitom česká historie má v mezinárodním srovnání velké zkušenosti s různorodými koncepcemi řešení menšinové otázky. Například jen ve dvacátém století lze nalézt v historii českých zemí minimálně devět zcela odlišných koncepcí právního postavení menšin.