Předmět zahrnuje tato témata:
- problém kontinuity a diskontinuity po vzniku ČSR v r. 1918 - vznik státu „Čechoslováků“, problém národnostní, ekonomické, sociální, náboženské a historické různorodosti v konkrétní geopolitické situaci
- prozatímní ústava a ústavní listina z roku 1920, československý ústavní systém do mnichovského diktátu – problémy parlamentní demokracie v konkrétní geopolitické situaci
- doba nesvobody - ne/ústavní poměry tzv. druhé republiky a Protektorátu Čechy a Morava – problém odpovědnosti a volby; Slovenská republika 1939-1945 (od „farské republiky“ ke zločinecké totalitě)
- Prozatímní státní zřízení v zahraničí, Slovenská národní rada, dekretální normotvorba - hledání nového ústavního zřízení ve dvou centrech zahraničního odboje, otázka kontinuity a diskontinuity
- Košický vládní program nacionální a sociální revoluce – ústavní systém od května 1945 do února 1948 – stranicko-politický systém, volební systém – únor 1948 jako dovršení procesu „plíživé“ socialistické revoluce (quasi ústavní řešení únorové krize)
- Ústava 9. května (1948) – příprava, koncepční spory – ústava de iure a de facto – destrukce zbývajících demokratických politických a ústavních institucí v letech 1948-1960 – charakteristické rysy totalitního režimu padesátých let
- Ústava z roku 1960 – ideová východiska, mezinárodní souvislosti – postupné snahy o reformu politického a ústavního systému v druhé polovině šedesátých let – ústavní řád „pražského jara“ 1968 – ústavní důsledky vojenské intervence států Varšavské smlouvy.
- vznik československé federace – federativní ústavní systém v teorii a v autoritativní centralizaci pod vedením KSČ – degenerace politických a ústavních institucí v letech tzv. „normalizace“ – krach systému vlády jedné strany koncem roku 1989
- postupná demokratická transformace politického a ústavního systému po listopadu 1989 a současný rozklad československého státu v letech 1989-1992
- zánik československé federace z hlediska ústavního – otázka kontinuity v nástupnických státech
Předmět je zaměřen na výklad vývoje ústavního a politického systému od vzniku 1. Československé republiky až do zániku České a Slovenské Federativní Republiky. Součástí výuky je i výklad ústavních (ne)poměrů v Protektorátu Čechy a Morava a fašistického Slovenského státu.
Studenti by měli být po absolvování předmětu schopni analyzovat a interpretovat československé ústavní dokumenty v kontextu dobových politických a společenských reálií. V průběhu výuky se analyzují, formulují a ústně i písemně prezentují právní argumenty a protiargumenty u vybraných historických událostí souvisejících s ústavním právem (např. vznik Československa, Mnichovská dohoda, legitimita a legalita Prozatímního státního zřízení a dekretů prezidenta republiky, Košický vládní program a únorová krize 1948, zánik Československa).
Předmět je vhodným východiskem pro další studium ústavního práva. Do předmětu je možné se přihlásit pouze prostřednictvím motivačního dopisu zaslanému vyučujícímu předmětu.
V průběhu předmětu se očekává studium zadané rozšiřující literatury (tj. i jiné než základní) a dobových dokumentů (např. Košického vládního programu, Akčního programu KSČ z roku 1968 či Prohlášení Charty 77).