Syllabus
Předmět zahrnuje tato témata:
- pojem bezpečnosti státu a bezpečnostní politiky, role a funkce státu, teorie mimořádných právních stavů - státovědecká analýza, obecná ústavní ustanovení, vojenská a bezpečnostní doktrína ČR, mezinárodní prameny; mimořádné právní stavy, jejich podstata, rozdíl proti běžnému fungování veřejné a zejména státní moci
- právní řešení mimořádných situací v ČR, záruky a omezení základních lidských a občanských práv z důvodu zachování bezpečnosti a veřejného pořádku, působnost státních orgánů – ústavní a právní úprava v ČR - válečný stav, stav ohrožení státu, nouzový stav, stav nebezpečí – význam a nástroje; garance a limity dané Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech omezení základních práv z důvodu bezpečnosti v mimořádných situacích i v řádném provozu státu; prováděcí zákonodárství; postavení Parlamentu, vlády - včetně ministerstva obrany a BRS – a prezidenta republiky podle Ústavy ČR a ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR, pravomoci a vzájemné vztahy
- profesionalizace armády a zajišťování obrany státu – Armáda ČR a problémy její plné profesionalizace, právní, ekonomické a demografické aspekty; různé modely zajišťování obranyschopnosti státu, výhody a nevýhody jednotlivých řešení
- zapojování ČR do mnohonárodních vojenských operací v cizích státech – státy bývalé Jugoslávie, Afghánistán, Irák příp. další – právní základ, zejména konkrétní mezinárodněprávní a vnitrostátní problémy vojenských intervencí
- kybernetická bezpečnost a právní aspekty jejího zajišťování – kybernetický prostor jako nový rozměr současného světa, jeho význam pro „reálný“ svět a společnost, hrozby s ním spojené a ochrana proti nim, role státu, právní rámec zajišťování kybernetické bezpečnosti, působnost a pravomoci jednotlivých orgánů veřejné moci
- úloha zpravodajských služeb při zajišťování bezpečnosti státu - ústavní a právní aspekty činnosti zpravodajských služeb; vývoj právní úpravy této problematiky na území ČR – rámcový přehled; rámcový rozbor platné právní úpravy zaměřený zejména na působnost zpravodajských služeb ČR, specifické prostředky získávání informací, vnější kontrola zpravodajských služeb/BIS, právní status příslušníka zpravodajské služby; aktuální otázky postavení zpravodajských služeb /jejich role při zajišťování bezpečnosti státu, změny v důsledku hrozeb teroristických útoků, změny po vstupu do NATO a EU, úvahy o změnách oprávnění/
- vnitřní bezpečnost EU, bezpečnost EU jako součást globální bezpečnosti - Vývoj politik -vnitřní bezpečnosti v EU, dělba kompetencí a základní předpisy primárního práva, bezpečnostní rozměr v ekonomických a jiných politikách EU; Prostor svobody, bezpečnosti a práva obecně - institucionální a procesní rámec, koncepční dokumenty, finanční nástroje, informační systémy a databáze, „schengenské acquis“; Prostor svobody, bezpečnosti a práva - konkrétní oblasti: režim vnitřních hranic a společná správa vnějších hranic, víza, bezpečnostní aspekty azylové a přistěhovalecké politiky a justiční spolupráce v trestních věcech, policejní spolupráce; Terorismus jako průřezové téma - koncepční dokumenty a právní akty, pojem bezpečnostní unie.
- historický vývoj Společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie a stávající právní a institucionální rámec, aktuální problémy SZBP a její další vývoj po Lisabonské smlouvě - vývoj evropské integrace v oblasti tzv. II. pilíře evropské politiky, vývoj vztahu EU k Západoevropské unii a NATO, současný stav; základní principy evropské politiky v oblasti společné obrany a zahraniční politiky; vztah ke státní suverenitě; vývoj rozhodovacích mechanismů a požadavky na vnitrostátní procedury v oblasti kontroly ozbrojených sil; změny, které do oblasti tzv. II. pilíře evropské politiky přináší Lisabonská smlouva; navržené změny vztahů mezi členskými státy a Evropskou unií pozice; změna cílů a procedur v oblasti zahraniční a obranné politiky
- ochrana utajovaných informací a bezpečnostní řízení (prověrka) u fyzických osob - vývoj systému ochrany utajovaných informací od roku 1990; právní úprava; stupně utajení informací; druhy zajištění/oblasti ochrany utajovaných informací; postavení, působnost a činnost Národního bezpečnostního úřadu; bezpečnostní řízení/bezpečnostní prověrka – podmínky pro vydání osvědčení fyzické osoby, bezpečnostní spolehlivost, proces a úkony bezpečnostního řízení, osvědčení fyzické osoby, povinnosti fyzické osoby
Annotation
Předmět poskytuje účastníkům rámcový přehled o právních předpisech upravujících činnost veřejné moci při stále aktuálním zajišťování bezpečnosti v nejširším slova smyslu. Pozornost je věnována zejména právnímu rámci upravujícího bezpečnostní systém České republiky, ale také právní úpravě Evropské unie.
Jednotlivé přednášky jsou zaměřeny nejprve na teorii bezpečnosti ve vztahu k právům a svobodám jednotlivce, dále na samotný bezpečnostní systém České republiky, a podrobně na jeho jednotlivé komponenty, počínaje ozbrojenými silami, přes zpravodajské služby a právní rámec jejich činnosti, prověřování bezpečnostní způsobilosti osob, právní rámec zajišťování kybernetické bezpečnosti, až po právní otázky spojené s vojenskými misemi v zahraničí. Výuka je z velké části zajišťována externisty majícími příslušné právní vzdělání, ale současně praxi v institucích, jimž jsou věnovány jednotlivé přednášky.
Obecně povinně volitelný předmět Právo a bezpečnost státu je vhodný pro všechny studenty Právnické fakulty, protože jako jeden z mála vyučovaných předmětů, ne-li dokonce jediný, studentům přibližuje složitý svět zajišťování bezpečnosti, v němž se ve vzájemných rozporech propojuje ochrana práv a svobod jednotlivce s jejich omezením, a kde panuje zvýšené riziko potenciálního zneužití pravomocí. Je nutno zdůraznit, že se jedná o předmět právní, nikoliv čistě bezpečnostní.
Studenti se na řadě praktických příkladů učí z meziodvětvové perspektivy (ústavní právo, správní právo, právo Evropské unie, mezinárodní právo veřejné) identifikovat a analyzovat právní problémy s bezpečnostním rozměrem. Po absolvování předmětu jsou studenti schopni zorientovat se v systému právních předpisů souvisejících s bezpečností státu, vyhledat, utřídit, analyzovat a interpretovat dotčené právní normy, a to v souvislosti s poznatky právní i bezpečnostní teorie.