Syllabus
V předmětu Čtení klasiků politického myšlení: Montesquieu budou probírány následující okruhy témat:
- Typologie zřízení (republika, monarchie, despocie), její originalita, přechod od tříčlenné typologie k typologii dvoučlenné (zřízení uměřená, v nichž je možná svoboda, a despocie). Povaha zřízení a jeho princip (vášně), dynamika zřízení, úpadek principů jednotlivých zřízení.
- Boj proti despocii jako jeden z cílů díla: despocie jako svébytné zřízení, nikoli pouze zvrhlá forma vlády; despocie jako ne-politické zřízení, založené na strachu a izolaci (H. Arendtová).
- Montesquieu jako myslitel liberalismu, vymezení svobody nikoli jako podílu na vládě, ale volnosti v rámci zákonů, analýza anglické ústavy (XI, 6).
- Důležitost trestních zákonů pro svobodu, vymezení svobody jako pocitu bezpečí. Teorie trestních zákonů, mírnost trestů, odmítnutí útrpného práva, poměr mezi trestem a spáchaným přečinem.
- Montesquieu jako myslitel modernity, zrod moderního obchodování (obchodování založené na šetrnosti, vynález směnky), nahrazení republikánské ctnosti osvíceným zájmem (P. Manent).
- Zákony v dějinné perspektivě, příklad Montesquieuovy metody v knize o římských zákonech o nástupnictví (kniha XXVII) a při analýze rytířských soubojů u Germánů (kniha XXVIII).
- Analýza náboženství, sociologický pohled na roli náboženství v jednotlivých zřízeních, Montesquieuův boj s cenzurou.
Annotation
Náplní obecného povinně volitelného předmětu Čtení klasiků politického myšlení: Montesquieu je četba vybraných kapitol knihy Montesquieu, O duchu zákonů I, II. Důraz bude kladen na pojetí Montesquieua jako myslitele liberalismu. Teze přednesené v Duchu zákonů budeme konfrontovat s díly dalších politických myslitelů, především T. Hobbese a J. Lockea.
Kniha O duchu zákonů vyšla v roce 1748 a je považována za jedno z nejdůležitějších děl politické teorie 18. století. Montesquieu (1689-1755) je jedním z předních myslitelů liberalismu, zároveň je považován za jednoho z prvních sociologů. Vzděláním byl Montesquieu právník a na celé dílo můžeme také nahlížet jako na pojednání o právní filosofii. Montesquieu nám ukazuje, jakým způsobem je třeba nahlížet na zákony, tedy že je nutné zákony chápat ve vzájemných vztazích jak mezi sebou, tak se všemi okolnostmi, které je ovlivňují, ať již jde o mravy, zvyky, náboženství, přírodní podmínky země atd. („situační“ ukotvení zákonů), tak též v jejich dějinném vývoji: „Nemůžeme na toto [O duchu zákonů] nahlížet jako na pojednání o právní vědě, jde spíše o určitý druh metody, jak studovat právní vědu. Nehledám zde tělo zákonů, ale jejich duši“ Montesquieu, Rukopis De l’esprit des lois.
V předmluvě Montesquieu zdůrazňuje jednotu celého díla a provázanost jeho jednotlivých částí. V semináři proto budeme číst vybrané kapitoly napříč celým dílem, nikoli jen z prvních třinácti knih díla, kde Montesquieu představuje svoji „politickou teorii“.
Struktura semináře: četba primárních textů. Na začátku každého semináře proběhne shrnutí předchozí hodiny formou protokolu (vždy jeden student). Kredity budou uděleny za aktivní účast na semináři (během semestru budou studenti dodávat kratší práce na vybraná témata – úvahy či shrnutí, celkem 4-5 textů –) a za vypracování komentáře z nabídnuté kapitoly z knih probíraného autora (na výběr bude mezi dvěma kapitolami z Ducha zákonů). Podmínkou účasti na semináři je pasivní znalost angličtiny.
K detailnějšímu vymezení vztahu obsahu předmětu k právu a politologii vizte Sylabus.
Vyučující předmětu je PhDr. Hana Fořtová, Ph.D.
Pro zapsání předmětu není stanovena podmíněnost jeho zápisu absolvováním jiného předmětu.
Absolvovaný předmět není možné opakovaně zapsat.