Čtení klasiků politického myšlení: Constant a Tocqueville

Sylabus

V semináři se zaměříme na následující okruhy témat:

B. Constant

-       Myšlenka omezené suverenity, kritika Rousseaua a jeho pojetí obecné vůle, kritika Hobbese a jeho pojetí suveréna

-       Poslušnost zákonu, otázka legitimní autority

-       Moderní pojetí svobody, odlišení antického a moderního pojetí svobody, role obchodování v moderním světě

-       Svoboda projevu a tisku, svoboda náboženství

-       Otázka vlastnictví, jeho vzniku a ochrany ze strany státu

-       Požadavek naprosté svobody v ekonomice, sociální otázka

-       Otázka obecného zájmu

A. de Tocqueville

-       Demokratická rovnost podmínek jako jev prozřetelnosti, definice demokracie

-       Proměna vztahu pána a služebníka

-       Demokratická a aristokratická společnost

-       Hrozba tyranie většiny

-       Veřejné mínění, mravy, svoboda tisku

-       Sociální otázka, vznik nové aristokracie

Anotace

Náplní tohoto předmětu je četba textů Benjamina Constanta, (O antické svobodě ve srovnání se svobodou moderní, Principy politiky) nebo Alexise de Tocqueville (Demokracie v Americe, I, II). Soustředit se budeme především na pojetí svobody u obou autorů.

Zájem o politické dílo B. Constanta (1767-1830) vzrostl v posledních desetiletích a dnes je Constant nahlížen jako jeden z předních myslitelů liberalismu. Jeho myšlenky se staly do velké míry součástí liberálního kréda, a tedy nezpochybnitelným základem, na němž spočívá moderní demokratický liberální stát. Constant byl jedním z nejradikálnějších liberálních myslitelů požadující naprostou svobodu, jak v ekonomice, tak např. v náboženství, jeho liberalismus je přitom zároveň propojen s myšlenkou morálního zdokonalování člověka skrze svobodu. Číst budeme jednak slavnou přednášku o rozdílu mezi antickým a moderním pojetím svobody, jednak vybrané pasáže z Constantova hlavního díla, Principy politiky.

A. de Tocqueville (1805-1859) je dnes považován za největšího teoretika demokracie a zároveň za předního myslitele liberalismu 19. století. Tocqueville chápe demokratickou rovnost podmínek jako nezvratitelný jev moderní doby. V Demokracii v Americe rozebírá rozdíl mezi aristokratickou a demokratickou společností, ukazuje na nebezpečí demokracie vzhledem k individuální svobodě, analyzuje úlohu veřejného mínění a občanské angažovanosti. Stranou neponechává ani sociální otázku a hrozbu zbídačování širokých vrstev obyvatelstva v moderní době. Číst budeme vybrané kapitoly z knihy Demokracie v Americe, I, II.

Struktura semináře: četba primárních textů. Na začátku každého semináře proběhne shrnutí předchozí hodiny formou protokolu (vždy jeden student). Kredity budou uděleny za aktivní účast na semináři (během semestru budou studenti dodávat kratší práce na vybraná témata – úvahy či shrnutí, celkem 4-5 textů) a za vypracování komentáře z nabídnuté kapitoly z knih probíraných autorů (na výběr bude mezi úryvkem z Constantových Principů politiky a z jedné kapitoly z Tocquevilleovy Demokracie v Americe). Podmínkou účasti na semináři je pasivní znalost angličtiny.

Studentky a studenti po absolvování předmětu budou nejenom znát základní faktografické údaje týkající se rozebíraných autorů, ale budou s to autory a jejich díla vhodně kontextualizovat, a to dobově i s ohledem na jejich vliv na současné politické myšlení.

K detailnějšímu vymezení vztahu obsahu předmětu k právu a politologii vizte Sylabus.

Vyučující předmětu je PhDr. Hana Fořtová, Ph.D.