Sylabus
Předmět zahrnuje tato témata:
- Společenská funkce ústavy
- Teorie ústavní transformace
- Ústavní transformace v USA – zakládací období
- Ústavní transformace v USA – období rekonstrukce
- Ústavní transformace v USA – období Nového údělu
- Ústavní transformace v USA – období hnutí za občanská práva a dále
- Ústavní transformace v EU – zakládací období (mobilizace a konstitucionalizace)
- Ústavní transformace v EU – zakládací období (interpretace a konsolidace)
- Ústavní transformace v EU – období Maastrichtské smlouvy
- Ústavní transformace v EU – Od Konventu o budoucnosti Evropy po Lisabonskou smlouvu
- Ústava a globální finanční krize – USA a EU
- Ústava a krize liberální demokracie – USA a EU
Anotace
Předmět je vhodný jak pro studenty magisterského studijního programu Právo a právní věda, tak studenty Erasmus a LL.M. programů.
Předmět se zabývá konstitucionalismem jako nástrojem a katalyzátorem společenských změn v Evropské unii (evropské integraci) a Spojených státech amerických, a to prostřednictvím komparace ústavního vývoje těchto dvou právních systémů. Jednou z funkcí ústavy je jednak zajištění stability právního a politického systému, a jednak vytvoření takového právně-politického prostředí, které umožňuje a stimuluje vývoj jednotlivce a společnosti. Ústava také představuje společný referenční rámec nejen pro interakce mezi veřejnou mocí a občany, ale také mezi občany navzájem. Aby ústava mohla plnit tyto funkce a nestala se naopak překážkou dalšího vývoje, musí se být schopna reflektovat dlouhodobé změny ve společnosti, až již politické, ekonomické, nebo kulturní. K tomu dochází jak formálními změnami ústavy, tak její materiální proměnou prostřednictvím výkladu. V úvodních přednáškách si představíme teoretický rámec, který umožňuje zachycení takovýchto zásadních proměn ústavy jako společného referenčního rámce (ústavní transformace) a dekonstrukci tohoto procesu na jednotlivá stádia. V následujících přednáškách se zaměříme na čtyři zásadní období transformace amerického ústavního systému (formovací období, rekonstrukce, Nový úděl a hnutí za občanská práva) a na formování a proměnu evropského ústavního systému (40. - 60. léta a období od Maastrichtské smlouvy po Lisabonskou smlouvu). V závěrečných přednáškách se budeme zabývat reakcí obou ústavních systémů na výzvy po roce 2010 – globální finanční krizi a krizi liberální demokracie.
Po absolvování předmětu budou studenti schopni analyzovat ústavní změny v jejich společenském kontextu, aplikovat teoretický rámec na jiné právní systémy a kriticky posoudit interakce mezi ústavními orgány a jejich ústavněprávní argumentaci v odpovědi na současné problémy v USA a EU. Budou také rozumět důvodům rozdílné ústavněprávní dynamiky obou systémů, používaným metodám výkladu a teoretickým důvodům hierarchie ústavních norem a možnostem řešení jejich konfliktu.