Současné teorie konstitucionalismu

Sylabus

Předmět zahrnuje tato témata:

-        Funkce ústavy, konstitucionalismus, klasická smluvní teorie

-        „Živoucí“ ústava (living constitution) v. originalismus

-        Moderní smluvní teorie

-        Deliberační teorie, teorie ústavních momentů

-        Demokratický konstitucionalismus a teorie zpětné reakce (Backlash Theory)

-        Republikánské teorie konstitucionalismu: svoboda jako absence dominance

-        Kosmopolitní teorie

-        Teorie veřejné volby a libertariánské přístupy

-        Teorie her a konstitucionalismus

-        Konstitucionalismus mimo stát I: společenský konstitucionalismus

-        Konstitucionalismus mimo stát II: ústavní pluralismus

Anotace

Předmět je vhodný jak pro studenty magisterského studijního programu Právo a právní věda, tak studenty Erasmus a LL.M. programů.

Konstitucionalismus se zabývá tím, jak je ústava vytvářena a vykládána, jak legitimizuje, vymezuje a omezuje výkon veřejné moci, reguluje společnost, stimuluje vývoj jednotlivce a společnosti či jak koriguje nedostatky podústavního práva. V tomto předmětu budeme studovat současné teorie konstitucionalismu se zaměřením na to, jak konstruují vztah státu a občana, vztah společnosti a jednotlivce, vztah ústavy a společnosti v prostoru a čase, a z toho plynoucích důsledků pro legitimitu tvorby práva, vztahy mezi ústavními orgány, strukturu ústavy, výklad ústavy, soudní přezkum ústavnosti atd. Nejprve si představíme klasickou smluvní teorii a diskusi mezi zastánci „živoucí“ ústavy a originalismem, které nám poskytnou výchozí bod pro studium moderních liberálních, republikánských, libertariánských a kosmopolitních teorií a teorií využívajících ekonomickou analýzu práva. Z liberálních teorií se budeme zabývat současnými variantami smluvní teorie (Rawls a Habermas), deliberativním konstitucionalismem (Ackerman, Fishkin) a lidovým a demokratickým konstitucionalismem (Kramer, Post & Siegel). Poté se zaměříme na republikánské přístupy ke konstitucionalismu (Pettit, Federalist Papers) a kosmopolitní teorie (Somek, Kumm). Následně si představíme přístupy, které používají teorii veřejné volby a teorii her (Nozick, Buchanan & Tullock, Cooter). Nakonec se podíváme na potenciál konstitucionalismu pro organizaci nadstátních/nestátních společenstev (teorie společenského konstitucionalismu (Teubner) a ústavního pluralismu (MacCormick, Walker)).

Po absolvování předmětu se budou studenti orientovat v základních předpokladech současných teoretických přístupů ke konstitucionalismu a budou schopni použít tyto znalosti ke kritické analýze ústavních systémů a pro konceptualizaci široké škály ústavněprávních problémů.