Syllabus
V předmětu budou probírány následující okruhy témat:
- Struktura Rozprav, význam odkazu na Tita Livia
- Pojem svobody, zdroj svobody v římské republice, boje patricijů s plebejci; due umori: i grandi e il popolo (dvě tendence, aspirace: urození a lid)
- Nutnost vivere civile pro udržení svobody, potřeba zákonů
- Machiavelliho pojetí dějin, vzor římské republiky a možnost její nápodoby
- Virtu a fortuna v Rozpravách a ve Vladaři
- Pojetí státu a politiky, nové pojetí politické vědy (ve Vladaři)
- Možnost ospravedlnění násilí v politice
Annotation
Náplní tohoto předmětu je četba vybraných kapitol spisů N. Machiavelliho (1469-1527), konkrétně knih Rozpravy o prvních deseti knihách Tita Livia a Vladař. Prvním tématem semináře bude pojem svobody, který budeme zkoumat z hlediska teorií republikanismu, jak je charakterizuje soudobá politická filosofie (Q. Skinner, J. G. A. Pocock, P. Pettit, J.-F. Spitz). Druhým velkým tématem bude nové pojetí politické vědy, které Machiavelli představuje ve Vladaři.
Od 70. let se v soudobé politické filosofii rozvinula interpretace Machiavelliho (1469-1527) jako myslitele republikanismu, tuto interpretaci budeme v semináři sledovat. Svobodu, cíl člověka, nahlíží Machiavelli jako možnost prosazení vlastní vůle, schopnost nikomu nepodléhat a sám o sobě rozhodovat. K tomu je nutné omezení zákonem a veřejná angažovanost (vivere civile). Machiavelli odmítá aristotelský model politiky (člověk jako zóon politikon), vzorem je model římské republiky. Machiavelli v Rozpravách prosazuje nápodobu antických vzorů, nikoli pouze obdiv k nim. Na semináři budeme číst vybrané kapitoly z Rozprav a definovat základní pojmy Machiavelliho politické teorie. Několik seminářů též budeme věnovat četbě Vladaře. Toto dílo je považováno za zásadní spis nového pojetí politické vědy. Budeme zkoumat, jak Machiavelli nahlíží na cíle politické vědy, na starší myslitele i na otázku možného ospravedlnění použití násilí v politice.
Struktura semináře: četba primárních textů. Na začátku každého semináře proběhne shrnutí předchozí hodiny formou protokolu (vždy jeden student). Kredity budou uděleny za aktivní účast na semináři (během semestru budou studenti dodávat kratší práce na vybraná témata – úvahy či shrnutí, celkem 4-5 textů) a za vypracování komentáře z nabídnuté kapitoly z knih probíraného autora (na výběr bude mezi kapitolou z Rozprav a z Vladaře). Podmínkou účasti na semináři je pasivní znalost angličtiny.
K detailnějšímu vymezení vztahu obsahu předmětu k právu a politologii vizte Sylabus.
Vyučující předmětu je PhDr. Hana Fořtová, Ph.D.