Sylabus
Předmět zahrnuje tato témata:
Úvod do kriminalistické techniky a kriminalisticko-technických metod
Metody a práce kriminalistického technika
Dokumentace místa činu
Daktyloskopie
Využití moderních technologií při identifikaci osob
Kriminalistická biologie (entomologie, antropologie, genetika)
Kriminalistická odorologie
Služební kynologie
Forenzní biomechanika
Mechanoskopie a zkoumání zámků, plomb a pečetí
Trasologie
Kriminalistická balistika
Kriminalistická kybernetika a zajišťování digitálních stop
Písmoznalectví (včetně zkoumání strojového písma)
Kriminalistická audioexpertiza
Kriminalisticko-technické zkoumání dokladů, listin, cenin a platidel
Další neidentifikační zkoumání (kriminalistická chemie, zkoumání léčiv a drog, kriminalistická pyrotechnika, kriminalistická defektoskopie)
Informatika v kriminalistice a aktuální otázky kriminalistické techniky
Anotace
Předmět navazuje na velkokapacitní předmět Kriminalistika I: Úvod do kriminalistiky, z jehož obsahového rámce blíže rozvíjí, prohlubuje a prakticky aplikuje poznatky vztahující se zejména ke kriminalisticko-technickým metodám zkoumání. Studentům se zájmem o kriminalistiku tak umožňuje získat detailní vhled do vybraných oblastí kriminalistické techniky, která se zabývá využíváním znalostí přírodních věd a používáním technických prostředků při vyhledávání, zajišťování, zkoumání a vyhodnocování materiálních stop.
Výuka tohoto malokapacitního předmětu je koncipována především prakticky, aby studenti získali znalosti z jednotlivých oborů kriminalistické techniky a pochopili jejich zákonitosti, postupy expertízního zkoumání i rozsah případů, v nichž mohou být jednotlivé kriminalisticko technické metody v praxi užívány. Právě s ohledem na důraz předmětu na aplikační praxi je výuka v co nejširší míře zajišťována praktiky, konkrétně odborníky z oblasti vybraných kriminalisticko technických odvětví. S tím souvisí i předpokládané obměny vyučovaných témat v jednotlivých letech a využití praktických pomůcek a ukázek v rámci jednotlivých setkání.
Obsahem výuky jsou metody identifikačního zkoumání osob (např. kriminalistická biologie, daktyloskopie, odorologie a forenzní biomechanika), věcí (např. mechanoskopie či trasologie), ale i metody neidentifikačního zkoumání (např. forenzní chemie, pyrotechnika či defektoskopie). Pozornost je blíže věnována také balistice, zkoumání mikrostop a kriminalistické kybernetice (forenzní digitální analýze) spolu se související otázkou zajišťování digitálních stop. Snahou je také zprostředkovat návštěvu expertizního pracoviště.
V rámci předmětu osvojené poznatky posluchačům ve svém souhrnu napomohou pochopit a poznat práci nejen kriminalistických techniků, ale i znalců působících především na Kriminalistickém ústavu Policie ČR v Praze a v rámci jednotlivých odborů kriminalistické techniky a expertiz krajských ředitelství. Předmět je určen pro vážné zájemce o obor kriminalistiky, kterým poskytne poznatky přínosné v budoucí praxi trestních soudců, státních zástupců, obhájců či policistů a dalších příslušníků policejních orgánů.