Základy církevního právo

Sylabus

Předmět Církevní právo zahrnuje tato témata:

-        obecné normy kanonického práva

-        prameny práva a ústavní právo všech početnějších církví působících v ČR a jejich struktura

-        členství v církvích a vnitrocírkevní spolčovací právo

-        řeholní právo

-        právní úprava předávání nauky v církvích (magisteriální právo)

Anotace

Obecně povinně volitelný předmět Církevní právo uvozuje výklad o právním řádu, kterým se řídí církve, významná část společnosti ve státě.

Na předmět Církevní právo navazují další čtyři předměty tvořící spolu s předmětem SVOČ: Církevní právo modul povinně volitelných předmětů Církevní právo (Právní dějiny církví, Manželské a procesní právo církevní, Správní a majetkové právo církevní, Konfesní právo).

Církevní právo se zabývá právním řádem církví, které ho vytvářejí na základě ústavního principu autonomie církví, aby upravily způsob svého řízení a právní vztahy mezi svými členy a institucemi. Církevní právo stručně uvádí i do českého konfesního práva, tj. oboru zabývajícího se zákonným i smluvním zabezpečením náboženské svobody jednotlivců a jejich sdružení k výkonu církevní činnosti v oblasti náboženské, charitativní, výchovné, zdravotnické, kulturní, v armádě a ve vězeňství.

Církevní právo je předmětem propedeutickým, vykládajícím vznik a vývoj právních norem a právních pojmů realizovaných v jednotlivých odvětvích českého práva, zejména práva veřejného. Současně je ale výkladem platného právního řádu církví, který prochází proměnami do dnešního dne.

Církevní právo ve své první části vysvětluje obecné normy církevního práva kanonického v katolické církvi, zejména legislativní tvorbu práva, akty výkonné moci (dekrety, příkazy a reskripty), uvolnění ze závazků zákona (privilegia, dispenze), obsazení a uprázdnění církevního úřadu, pravomoc a její delegaci, právní jednání, postavení fyzických a právnických osob, příbuzenství, preskripci a počítání času.

Ve své druhé části se zabývá ústavním právem katolické církve latinské i katolických církví východních, Českobratrské církve evangelické, Církve československé husitské, Církve bratrské, Jednoty bratrské, pravoslavných církví, a několika dalších církví a náboženských společností působících na území České republiky. Popisuje jejich vazbu na zahraniční součásti nebo vedení. Zvláštní pozornost věnuje povinnostem a právům jejich členů a řeholnímu právu katolickému a pravoslavnému.

Ve své třetí části popisuje magisteriální právo katolické církve, tj. právní úpravu sdělování její nauky a stupňů její závaznosti, působení v misiích, školách a sdělovacích prostředcích.

Studenti jsou po absolvování předmětu schopni se orientovat v církevních předpisech i státních předpisech týkajících se církví. V právní praxi snadněji rozpoznají podstatné vlastnosti těch stran ve správním i soudním řízení, které jsou církevními subjekty (personálními nebo věcnými složkami církví s právní subjektivitou nebo vnitrocírkevními spolky). Pro ty, kdo se stanou právními zástupci jakékoli církevní nebo církvemi řízené instituce, jsou informace z oboru církevního práva zcela nepostradatelnými. Studenti se naučí sepisovat listiny potřebné jak v právních vztazích uvnitř církví, tak ve světské oblasti ve vztahu k církevním subjektům. Student bude připraven pochopit zvláštnosti i méně známých náboženských společenství včetně těch, jejichž příchod s imigrací lze předpokládat.

Pro zapsání předmětu Církevní právo není stanovena podmíněnost jeho zápisu absolvováním jiného předmětu.

Absolvovaný předmět není možné opakovaně zapsat.