Sylabus
Politologie patří na právnické fakultě mezi obligatorní předměty, které nejsou ryze právnické; zařazují nicméně právo jako reálný fenomén a předmět vědeckého zájmu do patřičného společenského a vědního kontextu. Podobná je na zdejší fakultě role sociologie, sociální psychologie, teorií národního hospodářství apod.
Ve výuce vyházíme z vnímání úlohy politologie jako předmětu komplementárního, blízkého státovědě, teorii práva a ústavnímu právu. Tomu se přizpůsobuje také výběr přednášených témat. Oborům platného práva je z klíčového pojmu "demokratický právní stát" ponecháván zájem o právní stát; v politologii se zabýváme vývojem, předpoklady a typy demokracie a jejich alternativami či antipody. Největší pozornost je nicméně věnována politickým ideologiím, jež zůstávají stranou pozornosti dalších předmětů, přičemž jejich význam pro povahu politického a ústavního systému, resp. státu vůbec, je očividný. Třetím pilířem výuky je vedle demokracie a politických ideologií analýza politických struktur, zejména politických stran, a volebních systémů, jež tuzemské politologii v posledních letech dominují.
Výuka politologie, či vlastně úvodu nebo pozvání do politologie, probíhá v zimním semestru. Organizována je v podobě přednášky (2 hod. týdně) a seminářů (1 hod. týdně), které se konají ve čtrnáctidenním cyklu. Celý kurs je zakončen písemnou zkouškou, která se koná v pěti až šesti termínech od ledna do června následujícího kalendářního roku.
Písemná zkouška sestává ze dvou částí: 1. z co možná přesného a lakonického vymezení pěti pojmů, resp. párových dvojic pojmů; 2. ze sepsání eseje na jedno ze čtyř témat, sdělených v úvodu zkoušky. Témata esejů v zásadě kopírují témata přednášek. K provedení zkoušky je vyhrazeno 100 min.
Seznam přednášených témat (vždy aktuálně na začátku semestru v dokumentech KPS):
Teorie politiky. Politika a ideologie. Moc a autorita. Politika a právo. Demokracie a právní stát (3. 10., P. Pithart/J. Kysela)
Občanská společnost a zájmová, profesní a územní samospráva. (17. 10., J. Ondřejková, T. Havel)
Formy vlády I. (parlamentní a prezidentský režim). (24. 10., J. Kysela)
Formy vlády II. (poloprezidenstský a direktoriální režim). Politický režim ČR. (31. 10., J. Kysela)
Politické strany (pojem, typologie, stranické systémy). (7. 11., J. Wintr)
Volby v demokratických a nedemokratických systémech. Voličské chování. Komparace volebních systémů a jejich důsledků. (21. 11., M. Antoš)
Politické ideologie I. (konzervatismus, liberalismus a socialismus). (28. 11., P. Pithart)
To nám to uteklo aneb vývoj českého politického systému po roce 1989. (5. 12., J. Wintr)
Politické ideologie II. (nacionalismus, fašismus, nacismus, anarchismus). Pravice, levice: svoboda a rovnost. (12. 12., P. Pithart)
Totalitní a autoritářské režimy. Přechody k demokracii. (19. 12., J. Ondřejková)
Globalizace a antiglobalizace. Evropská integrace. (9. 1. 2020, J. Ondřejková)
Anotace
"Politologie" patří na zdejší fakultě mezi předměty, jejichž účelem je zprostředkovat poznání a pochopení kontextu, v němž právo vzniká, jímž je ovlivňováno a na nějž působí. Zřetelnější vazba se projevuje vůči výuce ústavního práva, které - spolu se "Státovědou" - představuje jako entitu založenou sice na tradičních teoriích, pojmech a institutech, současně se ovšem měnící vývojem společnosti, politiky atd. Jde tu krom jiného o ujasnění rozdílu mezi texty a realitou, institucemi "na papíře" a konkrétními aktéry s jejich motivy a zájmy. Na druhém pólu se výuka "Politologie" dotýká "Sociologie pro právníky". "Klasické" přednášky jsou doplněny semináři v dvoutýdenním cyklu (pět až šest za semestr), jež jsou věnovány důkladnějšímu zkoumání vybraných témat více interaktivní formou (promluvy vedoucího semináře kombinované s referáty a diskusemi).
Zkouška z předmětu je písemná.