Obor pracovního práva lze spolu s oborem práva sociálního zabezpečení podřadit pod širší pojem, jímž je tzv. sociální právo. Pracovní právo lze dělit z různých hledisek. Již tradiční je dělení na tzv. individuální pracovní právo (soubor právních norem upravujících vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem při výkonu závislé práce) a kolektivní pracovní právo (soubor právních norem upravujících vztahy mezi zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelem, resp. zástupci zaměstnavatelů). Historicky první a současně asi nejdůležitější oblastí, která tvoří pracovní právo, je individuální pracovní právo. Individuální pracovní právo bývá zpravidla chápáno jako soubor právních vztahů, v nichž pracovní sílu fyzické osoby (zaměstnance) užívá za odměnu jiný subjekt - zaměstnavatel, kterým je právnická nebo fyzická osoba. Jedná se tedy o vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Těžiště úpravy individuálního práva je obsaženo v zákoníku práce. Druhou oblastí pracovního práva (která se v řadě případů prolíná s individuálním pracovním právem a doplňuje ho) je kolektivní pracovní právo. Kolektivní pracovněprávní vztahy zahrnují právní vztahy mezi subjekty, které zastupují kolektivy zaměstnanců (v ČR jsou jimi především odborové organizace) a zaměstnavateli, resp. jejich sdruženími. Součástí kolektivního pracovního práva je však též soubor norem, které jsou výsledkem smluvněprávních jednání uvedených subjektů kolektivních právních vztahů (především normativní část kolektivních smluv). Kolektivní pracovněprávní vztahy jsou právně upraveny jednak přímo v zákoníku práce, který upravuje především jejich hmotněprávní stránku a jednak v zákoně o kolektivním vyjednávání, který upravuje především procesněprávní stránku těchto vztahů a současně stanoví subsidiární použití zákoníku práce. Vedle toho bývá pod předmět pracovního práva podřazována i právní úprava zaměstnanosti, jíž rozumíme soubor právních norem regulující vztahy, které vznikají při realizaci práva získávat prostředky pro své životní potřeby prací a souvisejícím hmotném zabezpečení podle čl. 26 LZPS. Právní úprava zaměstnanosti, je charakteristická, oproti právní úpravě shora zmíněných oblastí, primárně veřejnoprávní metodou úpravy, s tím že i právní vztahy, které reguluje, mají převážně veřejnoprávní charakter. Lze ji tudíž v rámci pojmu sociálního práva vnímat co do podstaty spíše blíže právu sociálního zabezpečení. Z tohoto důvodu je v rámci výuky předmětu pracovního práva věnována pozornost pouze vybraným aspektům z oblasti zaměstnanosti, které mají úzkou vazbu primárně na předmět právní úpravy individuálního pracovního práva (zejména agenturní zaměstnávání, zaměstnávání cizinců, zaměstnávání osob se zdravotním postižením atp.). Pracovní právo historicky vzniklo zejména z důvodu potřeby chránit slabší stranu pracovního vztahu, tj. zaměstnance. I v současné době je možno považovat ochrannou funkci za nejdůležitější a převažující funkci pracovního práva. Na druhou stranu nelze tuto funkci rozhodně považovat za jedinou. Vedle ochranné funkce hraje nezanedbatelnou i organizační funkce pracovního práva. Pracovní právo vytváří rámec a podmínky, za nichž se uskutečňuje pracovní proces, vymezuje míru práce, odměny za práci a stanoví pravidla pro fungování trhu práce. Poskytuje rovněž zaměstnavatelům nástroje pro řízení podniku a jednotlivých zaměstnanců a jejich kolektivů. Dále vytváří podmínky i pro účast zaměstnanců a jejich organizací a orgánů na řízení podniků.
Obsahový a personální rozpis výuky - přednášek z předmětu Pracovní právo I. letní semestr - školní rok 2020/2021
Přednášky se konají každý čtvrtek od 12:00 v místnosti č. 100
Pozn.: Přednášky začínají v týdnu od 15.2.2021 1) 18.2.2021 Předmět pracovního práva, jeho prameny a postavení v systému práva
Prof. Pichrt 2) 25.2. Pracovněprávní vztahy a právní vztahy účasti na práci
Prof. Pichrt 3) 4.3. Pracovněprávní skutečnosti Doc. Morávek 4) 11.3. Vznik pracovního poměru a jeho obsah
Prof. Pichrt 5) 18.3. Změny pracovního poměru
Prof. Pichrt 6) 25.3. Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů
Doc. Štefko 7) 8.4. Skončení pracovního poměru (I.)
Prof. Štangová 8) 15.4. Skončení pracovního poměru (II.)
Prof. Štangová 9) 22.4. Pracovní doba, doby odpočinku
Doc. Vysokajová 10) 29.4. Dovolená
Prof. Hůrka 11) 6.5. Překážky v práci
Doc. Morávek 12) 13.5. Mzda a plat
Obor práva, při jehož výuce je věnována pozornost těmto oblastem - individuální pracovní právo, kolektivní pracovní právo a vybrané aspekty z oblasti právní úpravy zaměstnanosti.