Sylabus
Odpovědnost státu Porušení mezinárodněprávního závazku, přičitatelnost, škoda, okolnosti vylučující protiprávnost, poškozený subjekt, reparace (restituce, kompenzace, satisfakce), odpovědnost za delikt a zločin, odpovědnost za škodlivé následky činností nezakázaných mezinárodním právem.
Donucení Pojem donucovací opatření, retorze, represálie, sebeobrana, sankce Rady bezpečnosti.
Řešení sporů, MSD
Diplomatické prostředky, mezinárodní arbitráž, mezinárodní soudní řízení, zejména Mezinárodní soudní dvůr v Haagu
Státní orgány pro mezinárodní styky
Vnitrostátní orgány, zahraniční orgány, diplomatické právo, konzulární úřady, česká diplomatická praxe.
Právo mezinárodní bezpečnosti a základní zásady válečného práva a neutrality za ozbrojeného konfliktu.
Použití síly, kolektivní bezpečnost, rozlišení jus ad bellum a jus in bello. Válečná okupace, zakázané prostředky a způsoby vedení války, ukončení válečného stavu.
Právo ozbrojeného konfliktu a mezinárodní humanitární právo
Ochrana obětí války (ranění, nemocní, váleční zajatci, civilní obyvatelstvo).
Mezinárodní prostory
Pobřežní vody, pásmo souvislé, výlučné hospodářské pásmo, kontinentální šelf, mořské průlivy a průplavy, volné moře, dno a podzemí volného moře (společné dědictví lidstva); právní režim Antarktidy, kosmického prostoru a nebeských těles, zejména Měsíce.
Území státu Části státního území, nabývání a ztráta státního území, státní hranice, územní výsost, právní režim vzdušného prostoru, národních vod a mezinárodních řek. Mezinárodněprávní ochrana životního prostředí.
Mezinárodní trestní právo
Zločiny podle MP, mezinárodní trestní tribunály, smlouvy k postihu mezinárodní zločinnosti.
Právo mezinárodních konferencí a organizací
Druhy mezinárodních konferencí, jejich svolávání, procedura, způsob usnášení, právní povaha jejich usnesení; pojem mezinárodních organizací, jejich funkce, struktura, povaha usnesení jejich orgánů, výsady a imunity mezinárodních organizací a jejich zaměstnanců, vztahy organizací k členským a nečlenským státům a vztahy k jiným vládním a nevládním organizacím. OSN, univerzální a evropské organizace.
Anotace
Kurs mezinárodního práva veřejného je dvousemestrální. Mezinárodní právo v současnosti prostupuje nejen všechny obory práva, ale jeho znalost je velmi důležitá pro porozumění globalizovanému světu, pro porozumění dění kolem nás. Proto je při výuce mezinárodního práva, ať již v přednáškách, anebo v seminářích, kladen důraz na současné dění, na rozbor mezinárodněprávně relevantních situací.
V prvním semestru výuky se studenti seznámí se základními pojmy. Větší pozornost je kromě jiného věnována definici mezinárodního práva veřejného, subjektům, pramenům (probírány jsou zejména mezinárodní smlouvy a mezinárodní obyčeje), druhům pravidel mezinárodního práva či kodifikaci mezinárodního práva. Pozornost je věnována i problematice vztahu mezinárodního práva veřejného k právu vnitrostátnímu, tj. otázce recepce mezinárodního práva do práva vnitrostátního. Posluchači jsou rovněž seznámeni s úpravou odpovědnosti a řešení sporů v mezinárodním právu, další témata jsou zaměřena kupříkladu na postavení státu. Studenti jsou rovněž seznámeni s rostoucí úlohou mezinárodního práva při úpravě postavení obyvatelstva a jednotlivců, zejména s významem mezinárodněprávní ochrany lidských práv, a to v univerzálním i evropském měřítku (zde zejména úprava v rámci Rady Evropy).
Ve druhém semestru navazuje výuka na teoretické ukotvení mezinárodního práva v prvním semestru a pozornost je věnována otázkám zvláštním, zejména režimu státního území, kosmu, moře, právu mezinárodních organizací, zejm. OSN, humanitárnímu právu či právo mezinárodní bezpečnosti.
Jednotlivá související nebo na sebe navazující témata jsou pro účely výuky soustředěna do bloků.
Po absolvování obou semestrů je student podrobně seznámen s problematikou mezinárodního práva, dokáže chápat vnitrostátní právo České republiky v širším kontextu a interpretovat dění kolem sebe.
Materie probíraná na přednáškách a seminářích je také rozebírána v řadě volitelných předmětů.