Právní filozofie

Sylabus

Program přednášek:  

Právní filozofie (letní semestr, pondělí 8,00–10,00, místnost 101)   1.

Metodologické přístupy ve vývoji právního myšlení (Gerloch) 25. 2. 2.

Vývoj přirozenoprávní teorie a právního pozitivismu I. (Wintr) 2. 3. 3.  

Vývoj přirozenoprávní teorie a právního pozitivismu II. (Wintr) 9. 3. 4.

Nové směry v právním myšlení na přelomu 19. a 20. století (normativismus, sociologickoprávní směry) a jejich vývoj (Maršálek) 16. 3. 5.  

Právní realismus a kritická studia právní (Kühn) 23. 3. 6.  

Ekonomická analýza práva (Kühn) 30. 3. 7.

Analytická filozofie a její implikace v právu (Žák Krzyžanková)   6. 4. 8.

Diskursivní teorie právní argumentace (Kühn)   20. 4. 9.

Německý poválečný nonpozitivismus a princip proporcionality (Ondřejek) 27. 4. 10.

Vývoj moderního českého právního myšlení (Maršálek) 4. 5. 11.

Právo, zákon a spravedlnost – ústřední téma právní filozofie (Gerloch) 11. 5.    

Podrobnější obsah jednotlivých přednášek:   1. Metodologické přístupy ve vývoji právního myšlení 1. Právní filozofie jako střet jusnaturalizmu a juspozitivismu? 2. Historický, sociologický, psychologický aj. přístup k právu – hereze v právním myšlení? 3. Čistá právní věda nebo synkreze přístupů k právu?   2. a 3. Vývoj přirozenoprávní teorie a právního pozitivismu

Podstata přirozenoprávní teorie – dvojí právo; co je přirozené právo? Odlišení přirozeného práva a morálky

Podstata právního pozitivismu – vazba na stát a oddělení práva a morálky

Přirozenoprávní kodifikace a listiny práv a pozitivistická exegeze přirozenoprávních kodifikací (Code civil, ABGB)

Německá historickoprávní škola a pojmová jurisprudence

Bentham a Austin aneb začátky britské analytické jurisprudence

Hartův Pojem práva jako hlavní dílo analytické jurisprudence 20. století (Hartova kritika Austina, právo jako jednota primárních a sekundárních pravidel)

Fullerova Morálka práva, polemika s právním pozitivismem

Dworkinova kritika Harta, Dworkinova díla Když se práva berou vážně a Říše práva

Přirozený zákon a přirozená práva Johna Finnise jako reakce na polemiky s právním pozitivismem 4. Nové směry v právním myšlení na přelomu 19. a 20. století (normativismus, sociologickoprávní směry) a jejich vývoj

Normativní právní teorie

Ideové zdroje a orientace normativismu (gnozeologické a metodologické nauky normativistů)

Vídeňská a brněnská škola normativismu (koncepce právní normy, výstavba právního řádu, mezinárodní právo, tvorba, interpretace a aplikace práva v pojetí normativismu)

Kritici a epigoni normativismu

Sociologickoprávní směry

Sociologický přístup k právu

Vývoj sociologie práva

- období protosociologie práva (Montesquieu, Savigny, Jhering)

- zakladatelské období (Marx, Durkheim, Weber, Ehrlich)

- období současné sociologie práva: tradiční paradigma versus inovace a odklony (od sociologické jurisprudence k postmodernismu)   5. Právní realismus a kritická studia právní

Konec 19. století a utváření teorií kritizujících tehdy vládnoucí pozitivismus a dogmatismus

Kritické směry v Evropě a jejich vliv na americký právní realismus

O. W. Holmes a zdroje amerického právního realismu (ústavní formalismus, kasuistický pozitivismus)

J. Frank, K. Llewellyn a vrchol amerického právního realismu

Skandinávský realismus

Kritická studia právní jako levicová kritika vládnoucí právní teorie v USA   6. Ekonomická analýza práva

Ekonomická analýza jako v současnosti nejvlivnější alternativní teorie práva

Zrod ekonomické analýzy v polovině 20. století

Ronald Coase a Coaseho teorém

Teorie transakčních nákladů a jejich význam pro právo

Současná ekonomická analýza práva: R. Posner a G. Becker

Ekonomická analýza práva v Evropě

Praktický význam ekonomické analýzy v právním myšlení   7. Analytická filosofie a její implikace v právu

Obrat k jazyku (příčiny a důsledky) – G. Frege, L. Wittgenstein, B. Russell

Horse-shoe analysis aneb k využití logiky v právu (limity, výzvy)

Soft-shoe analysis aneb k pochopení podstaty jazyka (H. L. A. Hart a způsoby řešení mnohoznačnosti, J. L. Austin a řečové akty, canberrští plánovači)

Výhledy: druhý obrat k jazyku (k nadznakovému charakteru jazyka)   8. Diskursivní teorie právní argumentace

J. Habermas, K. Günther a R. Alexy: dvojí směr diskursivní teorie

Alexyho teorie právní argumentace

Autoritativní a autoritářská koncepce právní argumentace

Teorie základních práv

Vliv diskursivní teorie mimo německou právní kulturu   9. Německý poválečný nonpozitivismus a princip proporcionality

Renesance nonpozitivismu po 2. světové válce – Radbruchova formule, její aplikace a kritika

Robert Alexy jako představitel nonpozitivismu – nárok na správnost, Pojem a platnost práva, teorie justifikace základních práv

Alexyho Teorie základních práv, vážící formule a její kritika

Princip proporcionality v teorii a praxi   10. Vývoj moderního českého právního myšlení

Od vzniku moderního českého právního myšlení do nástupu totalit 20. století

České právní myšlení pod vlivem komunistické moci a ideologie

Vývoj českého právního myšlení po r. 1989   11. Právo, zákon a spravedlnost – ústřední téma právní filosofie

Právo a hodnota spravedlnosti (formální -  právní jistota, materiální-substanciální spravedlnost). Spravedlivý proces. Zákon, zákonnost a zákonná spravedlnost.

Aristotelovský dvojí výměr spravedlnosti vyrovnávací (diortotická, korektivní) rozdělovací (distributivní)

            Kritéria distribuce:

·         podle potřeb

·         podle zásluh

·         podle stavu

·         podle příležitosti

·         podle výkonu

·         všem stejně

Spravedlnost jako pevná a trvalá vůle přiznávat každému co mu právem náleží (suum cuique tribuere)

Z recentních koncepcí spravedlnosti: Hart, Rawls, Nozick, Hayek

Vztah právní a sociální rovnosti. Jhering: Právo má zmírňovat tendenci soudobé společnosti            k nerovnosti lidí.

Právo a morálka. Právo jako minimum morálky? Přednost práva před dobrem. Radbruchova formule.

Recentní právo a otázka legality a legitimity  

Základní literatura:

Anotace

Tento předmět představuje historické směry právního myšlení v antice, středověku a raném novověku, klasické školy právního pozitivismu, přirozenoprávní teorie a právně sociologické směry, dále moderní směry právní realismu, diskursivní teorie, ekonomické analýzy práva a nonpozitivistické hodnotové jurisprudence. Rozebírá též základní pojmy právněfilosofického myšlení, jako spravedlnost, suverenita či juristokracie.