Syllabus
Obsah kurzu:
Montesquieu, O duchu zákonů, I, II.
Kniha O duchu zákonů vyšla v roce 1748 a je považována za jedno z nejdůležitějších děl politické teorie 18. století. Montesquieu (1689-1755) je jedním z předních myslitelů liberalismu, zároveň je považován za jednoho z prvních sociologů. Vzděláním byl Montesquieu právník a na celé dílo můžeme také nahlížet jako na pojednání o právní filosofii. Montesquieu nám ukazuje, jakým způsobem je třeba nahlížet na zákony, tedy že je nutné zákony chápat ve vzájemných vztazích jak mezi sebou, tak se všemi okolnostmi, které je ovlivňují, ať již jde o mravy, zvyky, náboženství, přírodní podmínky země atd. („situační“ ukotvení zákonů), tak též v jejich dějinném vývoji: „Nemůžeme na toto [O duchu zákonů] nahlížet jako na pojednání o právní vědě, jde spíše o určitý druh metody, jak studovat právní vědu. Nehledám zde tělo zákonů, ale jejich duši“ Montesquieu, Rukopis De l’esprit des lois.
V předmluvě Montesquieu zdůrazňuje jednotu celého díla a provázanost jeho jednotlivých částí. V semináři tedy budeme číst vybrané kapitoly napříč celým dílem, nikoli jen z prvních třinácti knih díla, kde Montesquieu představuje svoji „politickou teorii“.
V semináři budou probírány následující okruhy témat:
· Typologie zřízení (republika, monarchie, despocie), její originalita, přechod od tříčlenné typologie k typologii dvoučlenné (zřízení uměřená, v nichž je možná svoboda, a despocie). Povaha zřízení a jeho princip (vášně), dynamika zřízení, úpadek principů jednotlivých zřízení.
· Boj proti despocii jako jeden z cílů díla: despocie jako svébytné zřízení, nikoli pouze zvrhlá forma vlády; despocie jako ne-politické zřízení, založené na strachu a izolaci (H. Arendtová).
· Montesquieu jako myslitel liberalismu, vymezení svobody nikoli jako podílu na vládě, ale volnosti v rámci zákonů, analýza anglické ústavy (XI, 6).
· Důležitost trestních zákonů pro svobodu, vymezení svobody jako pocitu bezpečí. Teorie trestních zákonů, mírnost trestů, odmítnutí útrpného práva, poměr mezi trestem a spáchaným přečinem.
· Montesquieu jako myslitel modernity, zrod moderního obchodování (obchodování založené na šetrnosti, vynález směnky), nahrazení republikánské ctnosti osvíceným zájmem (P. Manent).
· Zákony v dějinné perspektivě, příklad Montesquieuovy metody v knize o římských zákonech o nástupnictví (kniha XXVII) a při analýze rytířských soubojů u Germánů (kniha XXVIII).
· Analýza náboženství, sociologický pohled na roli náboženství v jednotlivých zřízeních, Montesquieuův boj s cenzurou.
N. Machiavelli, Rozpravy o prvních deseti knihách Tita Livia 1513-1519 (1531), Vladař, 1513 (1532)
Od 70. let se v soudobé politické filosofii rozvinula interpretace Machiavelliho (1469-1527) jako myslitele republikanismu, tuto interpretaci budeme v semináři sledovat. Svobodu, cíl člověka, nahlíží Machiavelli jako možnost prosazení vlastní vůle, schopnost nikomu nepodléhat a sám o sobě rozhodovat. K tomu je nutné omezení zákonem a veřejná angažovanost (vivere civile). Machiavelli odmítá aristotelský model politiky (člověk jako dzóon politikon), vzorem je model římské republiky. Machiavelli v Rozpravách prosazuje nápodobu antických vzorů, nikoli pouze obdiv k nim. Na semináři budeme číst vybrané kapitoly z Rozprav a definovat základní pojmy Machiavelliho politické teorie. Několik seminářů též budeme věnovat četbě Vladaře. Toto dílo je považováno za zásadní spis nového pojetí politické vědy. Budeme zkoumat, jak Machiavelli nahlíží na cíle politické vědy, na starší myslitele i na otázku možného ospravedlnění použití násilí v politice.
V semináři budou probírány následující okruhy témat:
· Struktura Rozprav, význam odkazu na Tita Livia
· Pojem svobody, zdroj svobody v římské republice, boje patricijů s plebejci; due umori: i grandi e il popolo (dvě tendence, aspirace: urození a lid)
· Nutnost vivere civile pro udržení svobody, potřeba zákonů
· Machiavelliho pojetí dějin, vzor římské republiky a možnost její nápodoby
· Virtu a fortuna v Rozpravách a ve Vladaři
· Pojetí státu a politiky, nové pojetí politické vědy (ve Vladaři)
· Možnost ospravedlnění násilí v politice
Annotation
Čtení klasiků politického myšlení: Montesquieu
Vyučující PhDr. Hana Fořtová, PhD.
Náplní semináře bude četba vybraných kapitol knihy Montesquieu, O duchu zákonů I, II. Důraz bude kladen na pojetí Montesquieua jako myslitele liberalismu. Teze přednesené v Duchu zákonů budeme konfrontovat s díly dalších politických myslitelů, především T. Hobbese a J. Lockea.
Struktura semináře: četba primárních textů. Na začátku každého semináře proběhne shrnutí předchozí hodiny formou protokolu (vždy jeden student).
Zápočet bude udělen za aktivní účast a za vypracování komentáře z nabídnuté kapitoly z knih probíraného autora (na výběr bude mezi dvěma kapitolami z Ducha zákonů). Podmínkou účasti na semináři je pasivní znalost angličtiny. Podle časových možností v semináři budou prezentovány referáty (shrnutí) vybraných článků nebo kapitol z knih napsaných v angličtině (pro zájemce ve francouzštině, příp. němčině).
Pro zapsání předmětu není stanovena podmíněnost jeho zápisu absolvováním jiného předmětu.
Absolvovaný předmět není možné opakovaně zapsat.