Předmět zahrnuje tato témata:
- Stát a jeho vývoj. Moderní stát. Suverenita moci.
- Princip dělby moci. Struktura a organizace moci.
- Teorie ústavy, konstitucionalismus.
- Demokratický právní stát.
- Stát a jednotlivec. Ochrana lidských práv.
- Volby, volební právo a volební systémy.
- Parlamenty. Parlamentarismus.
- Hlava státu a výkonná moc.
- Soudy. Struktura soudů. Principy soudního procesu.
- Stát mezi státy. Globalizace. Evropeizace.
- Stát a jiné struktury moci. Církev. Politické strany. Zájmové skupiny.
Státověda je "vědou o státě". Výklad směřuje k poznání struktury státu, jeho možných způsobů uspořádání, původu a vývoji jednotlivých institutů stát a vztah stát-občan charakterizujících. Státověda jako vědní obor je východiskem zejména pro studium ústavního práva, neboť zkoumá a klasifikuje to, co ústavní právo popisuje a vytváří.
Předmětem zkoumání státovědy je v prvé řadě stát jako právní subjekt zvláštního druhu, ale dále také formy jeho uspořádání, vztah stát-občan a také ideové základy ovlivňující vědu o státě. Státověda je společensko-vědním oborem čerpajícím z poznatků teorie práva a teorie státní moci, filozofie, sociologie, historie a mnoha dalších.
Cílem výuky není pouze naučení určitých pojmů, ale prostřednictvím jejich osvojení pochopit, jak stát a ústava fungují v různých ústavních systémech a co je limituje. Studenti jsou v průběhu semestru povinni na základě zadání seminárního vyučujícího studovat předepsanou literaturu.
V rámci předmětu se studenti seznámí s klíčovými pojmy, principy a instituty nejen po jejich obsahové stránce, ale porozumí i jejich fungování v praktickém uplatnění za různých okolností. Student se v rámci předmětu naučí dovednostem formulovat, interpretovat a prezentovat instituty a principy, klíčové nejen pro budoucí studium ústavního práva ale i dalších právních odvětví. Znalosti získané v tomto předmětu, zahrnující v sobě komplexní pochopení problematiky v kontextu reálného fungování státu, jsou rozhodující pro budoucí práci s právními texty a zejména pak judikaturou.