Charles Explorer logo
🇨🇿

Filosofie práva a státu novověku

Předmět na Právnická fakulta |
HV3054

Sylabus

I.              ČÁST VŠEOBECNÁ   1.             Charakteristika filosofie práva a státu raného, středního a pozdního novověku (16. st. - 20. st.)

Nástin filosofického myšlení o právu a státu v období raného novověku (16. st. - první pol. 18. st.), tj. pozdní renesanční a reformační humanismus, pozdní scholastika, reformační theologismus, empirismus a racionalismus;  v období středního novověku (druhá pol. 18. st. - druhá pol. 19. st.), tj. osvícenství a učení navazující na racionalismus a osvícenství, jusnaturalismus a republikanismus, německý idealismus a romantismus, liberalismus, utopický socialismus a anarchismus, historická právní škola a učení navazující; a v období pozdního novověku (konec 19. st. - 20. st.), tj. anglický právní positivismus, exegese práva a německý právní positivismus, moderní socialismus, naturalistická sociologie a biologický evolucionismus, fašismus a nacismus, počátky moderního právního positivismu, jusnaturalismu a sociologismu, ordoliberalismus a problém trestu smrti.  

II.           ČÁST ZVLÁŠTNÍ   2.       Filosofie práva a státu pozdního renesančního a reformačního humanismu, pozdní scholastiky a refomačního theologismu-protestantství a katolictví (16. st. - počátek 17. st.)

          O státě. Výměr republiky. O svrchovanosti. Nedělitelnost suverenity. O formách vlády. Tři druhy svrchovaných mocí. Učení o spravedlnosti. Spis "Les Six Livres de la Republique" - Jean Bodin.

          Právní opodstatněnost suverénních států. Právo mezi národy, mezinárodní právo - Francesco de Vittoria. Problém politické moci. O zákonech. O zákoně přirozeném. O svrchovanosti - Francisco Suárez.

          Myšlenky o povstání poddaných proti nehodnému panovníkovi - Martin Luther. Učení o občanské válce, právo vzpoury. Ideál státu republikánského - Jean Calvin / Jan Kalvín. Právní názory proti tyranům. Právo neposlouchati. Právo odporovati - Hubert Languet.

          Kritika vlastnictví - Sir Thomas More / Thomas Morus. O vzpourách. O vládě státní - Sir Francis Bacon. O státě slunečním - Tommaso Campanella. 3.       Filosofie práva a státu empirismu (17. st. - první pol. 18. st.),

Učení o právu. Zásada války všech proti všem. O zákoně přirozeném. Rozdíl mezi zákonem a právem. Učení o spravedlnosti a svobodě - Thomas Hobbes. Panovník je pouze zmocněnec lidu. O svobodě náboženské. Svoboda tisku - John Milton.

Přirozený zákon. Právo obrany a právo trestu. O třech mocech ve státě. Učení o právu povstání - John Locke. Důvod existence vlády. Vláda legitimní a nelegitimní. Občanská poslušnost - David Hume. (Th. Hobbes a J. Locke - empiristické, resp. pragmatické a utilitární pojetí přirozeného práva). 4.      Filosofie práva a státu racionalismu (17. st. - první pol. 18. st.)

O právu míru a války. Učení o spravedlnosti. Právo svrchovanosti. O právu válečném. Soustava státní teorie - Hugo Grotius / Huig de Groot. Zásady práva. O zákonu přirozeném a zákonu rozumovém. O neomezeném právu společnosti - Benedictus de Spinoza / Baruch Spinoza.

Učení o právu přirozeném - Freiherr Samuel von Pufendorf. Základy přirozeného práva a práva národů - Christian Thomasius. Učení o právu - Gottfried Wilhelm Leibniz. Právo přirozené a právo národů - Christian Wolff. (H. Grotius, S. Pufendorf, G. W. Leibniz - exaktní systém přirozeného práva). 5.       Filosofie práva a státu osvícenství a učení navazujících na racionalismus a osvícenství, a jusnaturalismu a republikanismu (18. st. - poč. 19. st.)

Předchůdci učení Montesquieuova - Abbé de Saint-Pierre a markýz ď Argenson. Rozdělení ústav. Učení o politické svobodě. Učení o oddělení a rozdělení státní moci. Učení o ústavě anglické. Spis "Ľ Esprit des lois" - Charles de Secondat Louis Montesquieu. Tzv. Montesquieuova škola - W. Blackstone, W. Paley, J. L. Delolme a vliv jeho učení na anglické právnictví. Názory na společenské reformy. Výklad Ducha zákonů. Myšlenky republikánské. Rozprava o mravech - François-Marie Arouet Voltaire. (Ch. Montesquieu - parlamentarismus věku rozumu, F. Voltaire - royalismus věku rozumu).

Přirozenoprávní koncepce vzniku státu mimo teorii společenské smlouvy - Giovanni Battista Vico. Právo lidu na revoluci. Svobodné všelidové hlasování o návrzích zákonů - Gabriel Bonnot abbé de Mably. Právo na spravedlivý soud a na obhajobu.  Presumpce neviny. Zásada Nulla poena sine lege. Kritika expanse moci soudní vůči ostatním mocím ve státě - Cesare Bonesano marchese di Beccaria. Pojem Národního shromáždění a postulát svrchovanosti lidu - Emmanuel Joseph l´abbé de Sieyès. Déclaration des Droits de l´Homme et du Citoyen (1789).

Revoluční demokratismus a moderní naturalismus. Postulát nepřenositelnosti svrchovanosti lidu. Le Contrat Social (1761)-bible moderní demokracie - Jean Jacques Rousseau. Radikální republikanismus. "That what the nation choses to do, it has a right to do". Rights of Man (1791-2) - Thomas Paine. Teorie dělby státních mocí. Státní suverenita. Právo lidu na povstání proti útlaku. Declaration of  Independence (1776) - Thomas Jefferson. Revoluční myšlenka občanské rovnosti. Idea absolutní svrchovanosti lidu. Nové prohlášení lidských práv. "Vlastnické právo má být podřízeno požadavku blaha lidu"- Maximilien François Marie Isidore de Robespierre. 6.       Filosofie práva a státu německého idealismu a romantismu, a liberalismu (druhá pol. 18. st. - druhá pol. 19. st.)

Radikální racionalismus a idealistický kriticismus postosvícenské filosofie. Stát je zřízením práva-primordium ideje právního státu. Disparita norem mravních a právních. Požadavkem spravedlnosti je trest smrti. "Zákon nezavazuje svědomí" - Immanuel Kant. Pantheistický rozvoj transcendentální filosofie. Suverenita lidu a právo na revoluci - Johann Gottlieb Fichte. Objektivní idealismus nacionálně romantické filosofie. Historismus, dialektika a kritika racionalistického osvícenství. Rodina - občanská společnost - stát. "Zákon je uskutečněním mravní ideje" - Georg Wilhelm Friedrich Hegel.

            Raný/individualistický liberalismus-predemokratický. Hranice působnosti státu jsou omezeny pouze na oblast legality.  Jedinec je samoúčelem lidské společnosti. Doktrina Laissez  faire, laissez passer la nature va d‘elle-même. "Účelem státu není starost o občany" - Friedrich Wilhelm von Humboldt. Individualistický liberalismus-predemokratický. Kvinteto státních mocí v čele s monarchou. Absolutizace osobní svobody. Politické nástroje k zastavení demokratizačních snah volených orgánů. Funkce svobody tkví především v ochraně soukromých požitků. "Volební právo přísluší jen pozemkovým vlastníkům" - Henri-Benjamin Constant de Rebecque. Liberalistická demokracie. Aristokratický pohled na fenomén svobody a demokracie. Problém tyranie většiny. "Demokracie je neodolatelnou rovností" - Alexis Charles Henri Clérel comte de Tocqueville. Sociální liberalismus-demokratický. Positivismus v dimensi empirismu a utilitarismu. Volební systém poměrného zastoupení. Representace menšin v zastupitelském orgánu. "Když společnost vydává nesprávné zákony, vykonává tak společenskou tyranii". On Liberty (1859). "Nikdo nemá právo umlčet jednotlivce s opačným názorem než má většina" - John Stuart Mill. Liberalistický transcendentalismus a přírodní filosofie. Koncepce občanské neposlušnosti. Civil disobedience (1848) - Henry David Thoreau. 7.       Filosofie práva státu utopického socialismu a anarchismu (konec 18. st. - druhá pol. 19. st.)

          Myšlení a praxe lidové revoluce. Republika rovných. Volený zákonodárný sbor předkládá návrhy zákonů ke schválení lidu Společenské vlastnictví. Hierarchie přirozených práv. Spiknutí rovných. Conspiration des Egaux (1795-96). "Rovnost je přirozeným právem" - François Noël (Gracchus) Babeuf. Revoluční republikanismus. Rovnost před zákony i ve společnosti - Antoine Louis Léon de Saint-Just. Pozdní racionalismus a relativní atheismus. Svobodná federace samosprávných pospolitostí. Rovnost práv a povinností. Pracovní komuny - New Harmony, Harmony Hall. "Individualismus plodí zla, která lidi rozdělují" - Robert Owen. Sociálně reformní učení a liberální katolicismus. Problém platnosti práva, které je v rozporu s morálkou. Právo lidu na ozbrojený odpor proti nespravedlnosti.

Anotace

Předmět „Filosofie práva a státu novověku" volně navazuje na předmět „Filosofie práva a státu starověku a středověku". Zabývá se soustavou filosofických názorů na fenomén práva a státu v rozhodujících státních útvarech od pozdního renesančního a reformačního humanismu a theologismu a pozdní scholastiky, přes empirismus, racionalismus, osvícenství a jusnaturalismus, idealismus, romantismus a liberalismus, utopický socialismus a anarchismus a historicko-právní školu až k tradičnímu právnímu positivismu a exegesi práva, moderním učením socialismu, právního positivismu a sociologismu včetně exkursu éry fašismu a nacismu a problému trestu smrti, tzn. ve všech hlavních vývojových etapách novověku (16. st. - 20. st.).

Zkoumá ideu, principy a podstatu práva a státu platné v jednotlivých sledovaných obdobích, a to ve světle názorů velkých myslitelů té doby, včetně aktuálního komparačního pohledu.