Sylabus
1. Úvodní hodinaSeznámení s problematikou, příklady vědy v médiích
2. Problémy při reprezentaci vědy v médiíchPřehled častých problémů a jejich možných příčin
3. Historické souvislostiVývoj vědy, vývoj masových médií, jejich společné kořeny a klíčové odlišnosti (epistemologie, technologický determinismus)
4. Vědecká studieCo je to vědecký výzkum, základy vědecké metody, jak dochází k jejich chybné prezentaci v médiích
5. Práce se zdrojiJak vyhledat relevantní informace na internetu i jinde, jak odlišit důvěryhodné vědecké informace od nedůvěryhodných, jak citovat
6. Medicína v médiíchPříklady špatné práce se zdroji, na co si dát pozor obzvláště u témat týkajících se zdraví, praktické ukázky.
7. Technologie a přírodní vědy v médiích, popularizace vědyDebata o možnostech popularizace vědy. Vědecká gramotnost ve společnosti a její implikace. Jak cílit na čtenáře.
8. Komunikace s vědciUkázkové reálné příklady komunikace mezi vědci a novináři. Jak dělat rozhovor s vědci. Jak respektovat vědeckou práci a přitom ji pro čtenáře dostatečně zjednodušit.
9. Pseudověda v médiích, kognitivní omylyOdstrašující příklady, praktické experimenty.
10. -
12. Praktické ukázky, psaní populárně-vědeckých článků, experimenty, debaty Rozvrh je předběžný a bude upřesněn na základě potvrzených hostů (z řad novinářů a vědců) pro jednotlivé přednášky.
Anotace
"Slepice byla dříve než vejce. Vědci vyřešili velkou hádanku lidstva" (ihned.cz‚ 2010)
"Služby jako Facebook mohou vést podle psychologa až k rakovině" (novinky.cz‚ 2009)
"Výzkum amerických vědců: Štěstí je nakažlivá nemoc!" (blesk.cz‚ 2010)
"Vědci zjistili, jak 'těžit' naftu z drůbeže" (novinky.cz, 2009)
"Nejhorší den v týdnu? Středa, spočítali vědci" (TN.CZ‚ 2009)
Věda a vědci se v médiích objevují denně. Vědecké poznání ostatně představuje významný rámec pro určení pravdivosti či relevance informací v moderní společnosti. Novinář tedy ve své praxi nevyhnutelně pracuje s výzkumy, studiemi, statistikami a argumenty, ať už přímo nebo skrze sekundární zdroje. Ne vždy ovšem s vědeckými informacemi naloží v souladu s jejich významem či povahou - výsledkem jsou pak pseudovědecké, zavádějící či zkreslující články.
Studenti se seznámí s obvyklými chybami, kterých se novináři dopouštějí při využívání vědeckých zdrojů, a naučí se tyto chyby rozpoznat a předcházet jim. Na konkrétních příkladech z mediálně exponovaných vědeckých oborů - medicíny, fyziky, statistiky a informatiky - si demonstrujeme práci se zdroji: odbornými časopisy, internetovými vyhledávači, sekundárními zdroji i přímo s vědci samotnými.
Součástí předmětu je i stručný úvod do historie vědy, teorie poznání, technologického determinismu (Postman, Innis), kognitivních omylů a zkreslení (Kahnman, Tverský, Ariely) a jejich role v novinářské a čtenářské praxi. Přednášky jsou doplněny diskuzí s pozvanými vědeckými pracovníky či specializovanými vědeckými novináři. Vítané jsou i náměty k diskuzi nad aktuálními články a tématy vztahujícími se k tématu vědy v médiích.