Charles Explorer logo
🇬🇧

Political Economy of Communication

Class at Faculty of Social Sciences |
JJM141

This text is not available in the current language. Showing version "cs".Syllabus

Osnova:

1. Úvod do teorií politické ekonomie komunikace I (kritické teorie, alternativní paradigma, vývoj přístupu, oblasti zájmu)2. Úvod do teorií politické ekonomie komunikace I (klíčoví teoretici, výzkumy, kritika přístupu)3. Problém žurnalistiky podle Roberta W. McChesneyho4. Model propagandy

5. Model propagandy - kritika6. Kritické teorie médií a jejich střet (politická ekonomie komunikace vs. kulturální studia)7. Kritické teorie médií a jejich střet - kritika a východiska (Eileen Meehan)8. Kritika habermasovského pojetí veřejné sféry - Nancy Fraser, Lisa McLaughlin aj.9. Čtyři teorie veřejné sféry v moderních demokraciích

10. Feministická politická ekonomie komunikace - gender a mediální instituce - oblasti zájmu11. Politická ekonomie nových médií - Kdo řídí internet?

12. Politická ekonomie nových médií - kdo je "online občanem"?13. Shrnutí klíčových konceptů politické ekonomie komunikace, revize témat seminárních prací   Podmínky pro zápis: přijetí do magisterského studia Podmínky pro splnění studijních povinností:

1) Vypracování závěrečné seminární práce (50 %)

2) Závěrečná rozprava o nastudované literatuře (50 %) Aktivní účast v semináři a průběžné studium textů je pro studující značnou výhodou, přestože přímo nepodmiňuje úspěšné složení zkoušky.  Instrukce k vypracování seminární práce: Text musí vycházet z tematických okruhů úzce souvisejících s kurzem. Může se jednat jak o rešeršní stať, která doplňuje vybranou četbu o srovnání s tematicky nebo metodologicky příbuznou literaturou (minimálně 4 odborné texty dle vlastního výběru nebo ze seznamu literatury ke kurzu) a přináší nový pohled na diskutovaná témata, tak o vlastní výzkumnou nebo analytickou stať. Výzkumná/analytická stať musí mít relevantní teoretický úvod, jasně vymezenou metodologii a použitou metodu (nebo soubor metod) a přehledně představené výsledky, případně jejich interpretaci. Seminární práce musí mít podobu vědeckého textu s poznámkovým aparátem, respektováním citačních norem a seznamem použité literatury. Požadovaný rozsah práce: 8-15 normostran. Termín odevzdání práce: vždy nejpozději 1 týden před termínem ústní zkoušky. Hodnocení seminární práce tvoří 50 % celkového hodnocení.   Organizace studia: předmět je veden formou semináře s přednáškovými úvody, domácí přípravou (četbou textů) a aktivní diskusí Zakončení: předmět je zakončen zkouškou (viz podmínky pro splnění studijních povinností)

Annotation

This seminar offers the students a deeper look into influential and relatively controversial theories, which deal with social and economic analysis of social and power relations in context on socially important means of communication. The seminar combines introductory lessons with reading of texts from important authors of political economy of communication as well as their opponents.

The students will get acquainted with attitudes which argue that the appearance of media products in influenced among others with economical and power structure of the society in which media exist. The dependence on forms of this structure can have its expression e. g. in politically biased news, in orientation of media on bigger and bigger markets, restriction of investments in less profitable activities or in overlooking poorer segments of the public that can lead to exclusion of those voices, which have lack of economic power.

In other words, form the form of symbolical environment is in the opinion of the theorists of PEC in principal influenced by uneven approach of individuals and communities to material (and therefore also symbolic) resources. The main issues which PEC discusses are for example the increasing power of corporations, strengthening of globalisation influences, fusing and centralisation of media, relationship between production, distribution and reception of mediated contents in its historical and cultural context.

We also concentrate on different conceptions of public sphere and the relationship between assumptions of political economy and other approaches (e. g. cultural studies, feminist critique of media), which can represent a kind of challenge for PEC.