Syllabus
19. století1. Od krize ke stabilizaci (Rusko na sklonku 17. a v 18. století)2.
Vznik ruského impéria (1689-1762)3. Osvícenský absolutismus v Rusku (1762-1801)4.
Konzervativní modernizace (1801-1855) 5. Liberální reformy (1855-1881)6.
Hlavní ideové a politické proudy v Rusku v 2. polovině 19. století7. Kontrareformy a nacionalismus (1881-1905)8.
Průmyslová revoluce v Rusku a její důsledky9. Od revoluce k revoluci (1905-1917)20. století1.
Sovětské Rusko v revoluci a občanské vláce; do roku 192+ 2. NEP a mocenské konflikty 20. let 3.
Stalinská rekonstrukce země, po roce 19394. SSSR za druhé světové války 5.
Poválečný stalinismus 6. XX. sjezd KSSS - nedokončená destalinizace 7.
Chruščovovy experimenty 8. Brežněvovský konzervativismus 9.
Gorbačovovův pokus o reformu 10. - 12. Postkomunistické Rusko: reformy: sny a realitaMB011 - dr.
Bohuslav LiteraSeminář k ruské zahraniční politice ve 20. stoletíProgram + literatura:1. Teoretická východiska.
Literatura: Lenin, Imperialismus jako nejvyšší stádium kapitalismu2. Nástin stalinské zahraniční politiky, ruská zahraniční politika ve 20. letech.
Lit.: J. Haslam, The Making of Foreign Policy under Stalin.
In: Empire and Society. Sapporo 1997, s. 167 - 180.
T. Uldricks, Russia and Europe: Diplomacy, Revolution, and Economic Development in the 1920s.
In: International History Review. 1979, No. 1, s. 55-833. Vliv tzv. válečné hrozby na 1927 na změny sovětské politiky.
Lit.: Stalin, Poznámky k současným tématům. Stalin, Spisy, sv. 9. s. 309-316.
J. Sontag, The Soviet War Scare.
The Russian |reviev, 1975, No. 1, s. 66 - 77. N.
S. Simonov, ?Strenghten the Detence of the Land of the Soviet".
The 1927 ?War Alarm" and Its consequences. In: Europe-Asia Studies, 1966, č. 8, s. 1355-1364.4.
Nástup Hitlera a radikální revize sovětské zahraniční politiky. Kolektivní bezpečnost.Lit.: J.
A. Large, The Origins of soviet collective security policy, 1930-32.
In: Soviet studies, 1978, No. 2, s.212-216. G.
A. Bordjugov, Gitler prochodit k vlasti: Novyje dominanty vněšněpolitičeskich rešenij stalinskogo rukovodstva.
Otěčestvennaja istorija 1999, č. 2, s. 27-45.5. Politika Moskvy za mnichovské krize.S.
Pons, Stalin and the inevitable War. London 2002, s. 136 - 149. 6.
K válečným cílům SSSR. Lit.: A.
Resis, Spheres of influence in Soviet War Diplomacy. Journal of Modern History, 1981, s. 417-4397.
Místo poválečné Evropy v sovětské a americké politice. Lit.: V.
Mastny, Europe in US-USSR relations: A Topical Legacy. Problems of Communism1988, No.1, s. 16-29.8.
Specifika vztahů Moskvy a Paříže 1941 - 1946. Zapis besedy Stalina i Šarl de Golla, 3. 12. 1944.
Vestnik, 1996, č. 5, s. 105-107. M.
Mikolajczyk, Miódzy fascynacja i neufnoscia: de Gaulle i Stalin w latach 1941-1946. Przeglad politologiczny, 1998, Nr. 1-2, s. 89-107.9.
Formování sovětského bloku. Lit.: A.
Ja. Gibianskij, Forsirovanije sovětskoj blokovoj politiki.
In: Cholodnaja vojna 1945 - 1963gg. Moskva 2003, s. 137-178.10.
Politika Moskvy ve východní Evropě. Lit.: G.
N. Muračko-A.
F. Noskova, Sovětskij faktor v poslevojennopj vostočnoj Jevrope.
In: Sovětskaja vněšnjaja politika v gody ?cholodnoj vojny". Moskva 1995, s. 69-10711.
Koncepce omezené suverenity zemí sovětského bloku. R.
A. Jones, ?Socialist Internationalism" and the Warsaw Pact Intervention in Czechoslovakia.
In: Týž, The Soviet Koncept of Limited Soveringty from Lenin to Stalin. New York 1989, s. 140-173.12.
Gorbačov a reformy koncepce zahraniční politiky. Lit.: H.
Teltschik, Gorbachev´s Reform Policy and the Outlook for East-West Relations. Aussenpolitik, 1989, No. 3, s. 201-214.
M. Kamer, The Role of the CPSU International Department in Soviet Foreign Relations and National Security Policy.
Societ Studies, 1990, No. 3., s. 429-44613. Revoluce" v sovětsko - německých vztazích 1985 - 1989.
R. Laird, Soviet Public Diplomacy toward West Germany under Gorbachev.
In: The USSR and the Western Aliance. Boston 1990.Výběr literatury bude na seminářích dále zpřesňován.
Annotation
Kurz podává stručný přehled ruských dějin, resp. Sovětského svazu od 17. století po současnost.
Zaměřuje se hlavně na hlavní problémy ruského vývoje, a to jak v politice (fenomén samoděržaví, komunismu, postsovětské politiky), v ekonomice (koncepce dohánějícího rozvoje, problémy zemědělství, budování průmyslové základny, ekon. transformace a její úskalí)či zahraniční politice (Rusko jako velmoc, územní expanze, vztahy v rámci sovět bloku a v postsovětském prostoru). Struktura výkladu bude odpovídat chronologicko-problémovému členění.