Syllabus
T
Sylabuskurzu: 1. (1. 10.) Jazyk: Jak funguje, jak se utváří pojmy, k čemu jazyk potřebujeme, jak ovlivňuje naše poznání. Jak se od od Platóna, přes Augustina, F. Bacona, Hegela, F. Nietzsche aj. dostaneme k moderní sémiotice, analytické filozofii a postmoderně 2. (8.10.) Poznání 1:smyslové a racionální poznání: jaké přináší omyly, co to znamená apriorní a aposteriorní poznání, střetávání empirismu a racionalismu: od Platóna přes helénistické skeptiky, Descartesa, Kanta, empiristy atd. Co je pravda? Jak můžeme poznávat svět? A jak se na poznání dívá dnešní věda, nebo skeptikové současnosti. Můžeme rozeznat, co je pravda, co lež, co fikce? Odlišnost přírodovědných a humanitních věd z hlediska metodologie vědy (Kuhn, Weber, Luhmann aj.) 3. (15.10.) Poznání 2: Co vůbec může být předmětem našeho poznání? jevy, věci o sobě ideální obsahy mysli... matematika a přírodní vědy, jednota v podstatě světa (arché - pralátka, logos,číslo aj.) 4. (22-10.) Výchova: metody přemýšlení a výuky: od Sókrata, Platóna, Aristotela přes skepsi, stoickou výchovu formou určité terapie, scholastické formy argumentace, středověký vztah vědění a víry až po karteziánskou metodu skepse, Komenského teorie výchovy, liberální výchova (Locke), vliv matematiky a přírodních věd v novověku, solitéři (Rousseau, Nietzsche...), pragmatická teorie výchovy, 'Masarykův důraz na význam vzdělání pro demokracii. Jak můžeme učit a co je cílem školství, vzdělání? Role humanitněvědných a přírodovědných oborů ve vzdělávání, k čemu vlastně je vzdělání? Vzdělávání k občanství. 5. (5.11.) Paměť a její meze: význam paměti pro poznávání: poznání jako rozpomínání - Platón, Augustinus), problém zapomínání a nepamatování. Osvobozující role zapomnění. Paměť individuální a paměť kolektivní, kulturní 6. (12.11.) Výchova / vzdělávání a politika: výchova vladaře, státnické umění, areté a její učitelnost, humanita, učení demokracie 7. (19.11.) Etika 1: Co je dobro? různé koncepce - blaženost, dobré jednání, cíl jednání, úmysl, kategorický imperativ apod. ‚Je možné hovořit o univerzální lidské morálce, nebo je morálka vždy relativní , nebo dokonce subjektivní? 8. (26.11.) Etika 2: vztah etiky a poznání: co je pravda? pravda v morálním a amorálním smyslu. Vede poznání dobrého ke konání dobrého? Je poznávání toho, co je dobré a vzdělání vůbec přínosné pro morálku, nebo spíše poznání kazí charakter? 9. (3.12.) Etika a politika: Co je spravedlnost, jaká je lidská přirozenost? Co je přirozené právo? Vztah státníka k mravnosti? Od Platóna, Aristotela, stoiky, až po Machiavelliho, Lockea, Hobbese, Rousseaua... "věčný mír"- Kant. Současná teorie spravedlnosti – problém legality a legitimity, interpretační komunity pro porozumění tomu, co je správné a spravedlivé, různé druhy spravedlnosti. 10. (10.12.) Politika Jaké je ideální uspořádání společnosti? Koncepce státního řádu, utopické myšlení, koncepce demokracie a její kritika od Aristotela až po Masaryka. Problém humanity a naopak banálního zla ve vztahu k totalitním režimům. Kritika politické praxe a role filosofů od Sókrata až po 19. stol., včetně Nietzscheho či Masaryka, současná kritika od filozofů postmoderny (Foucault), systémovou teorii (Luhmann) nebo kritickou teorii (Adorno, Habermas). Reflexe otázky viny a banálního zla (Jaspers, Arendt) 11. (17.12.) Dějiny: Co to jsou dějiny, koncepce dějin a dějinnosti. Vztah historiografie a umění od Platóna, Aristotela, středověk (J. da Fiore), Hegela až po Comtea, Nietzscheho a Masaryka nebo Patočku či Gadamera
Annotation
Kurz nabízí pohled na vybraná témata evropského myšlení, jak je formovala filozofická diskuse od starověku až po současnost.Kurz se tedy věnuje následujícím tématům, které souvisejí s celkovým zaměřením studia MTS: 1. teorie / filosofie poznání 2.filosofie výchovy a vzdělávání 3. etika 4. politika 5. filosofie dějin
V kurzu vyjdeme ze současných úvah o vyjmenovaných tématech a budeme hledat jejich počátky v dějinách filozofie, kritické hlasy ze současnosti i z minulosti a zaměříme se nato, jak se různé myšlenky často prolínají v různých podobách dějinami myšlení a jak teprve pohled na příběh jejich vzniku může osvětlit jejich skutečný význam.