T
Sylabuskurzu: 1. (1. 10.) Jazyk: Jak funguje, jak se utváří pojmy, k čemu jazyk potřebujeme, jak ovlivňuje naše poznání. Jak se od od Platóna, přes Augustina, F. Bacona, Hegela, F. Nietzsche aj. dostaneme k moderní sémiotice, analytické filozofii a postmoderně 2. (8.10.) Poznání 1:smyslové a racionální poznání: jaké přináší omyly, co to znamená apriorní a aposteriorní poznání, střetávání empirismu a racionalismu: od Platóna přes helénistické skeptiky, Descartesa, Kanta, empiristy atd. Co je pravda? Jak můžeme poznávat svět? A jak se na poznání dívá dnešní věda, nebo skeptikové současnosti. Můžeme rozeznat, co je pravda, co lež, co fikce? Odlišnost přírodovědných a humanitních věd z hlediska metodologie vědy (Kuhn, Weber, Luhmann aj.) 3. (15.10.) Poznání 2: Co vůbec může být předmětem našeho poznání? jevy, věci o sobě ideální obsahy mysli... matematika a přírodní vědy, jednota v podstatě světa (arché - pralátka, logos,číslo aj.) 4. (22-10.) Výchova: metody přemýšlení a výuky: od Sókrata, Platóna, Aristotela přes skepsi, stoickou výchovu formou určité terapie, scholastické formy argumentace, středověký vztah vědění a víry až po karteziánskou metodu skepse, Komenského teorie výchovy, liberální výchova (Locke), vliv matematiky a přírodních věd v novověku, solitéři (Rousseau, Nietzsche...), pragmatická teorie výchovy, 'Masarykův důraz na význam vzdělání pro demokracii. Jak můžeme učit a co je cílem školství, vzdělání? Role humanitněvědných a přírodovědných oborů ve vzdělávání, k čemu vlastně je vzdělání? Vzdělávání k občanství. 5. (5.11.) Paměť a její meze: význam paměti pro poznávání: poznání jako rozpomínání - Platón, Augustinus), problém zapomínání a nepamatování. Osvobozující role zapomnění. Paměť individuální a paměť kolektivní, kulturní 6. (12.11.) Výchova / vzdělávání a politika: výchova vladaře, státnické umění, areté a její učitelnost, humanita, učení demokracie 7. (19.11.) Etika 1: Co je dobro? různé koncepce - blaženost, dobré jednání, cíl jednání, úmysl, kategorický imperativ apod. ‚Je možné hovořit o univerzální lidské morálce, nebo je morálka vždy relativní , nebo dokonce subjektivní? 8. (26.11.) Etika 2: vztah etiky a poznání: co je pravda? pravda v morálním a amorálním smyslu. Vede poznání dobrého ke konání dobrého? Je poznávání toho, co je dobré a vzdělání vůbec přínosné pro morálku, nebo spíše poznání kazí charakter? 9. (3.12.) Etika a politika: Co je spravedlnost, jaká je lidská přirozenost? Co je přirozené právo? Vztah státníka k mravnosti? Od Platóna, Aristotela, stoiky, až po Machiavelliho, Lockea, Hobbese, Rousseaua... "věčný mír"- Kant. Současná teorie spravedlnosti – problém legality a legitimity, interpretační komunity pro porozumění tomu, co je správné a spravedlivé, různé druhy spravedlnosti. 10. (10.12.) Politika Jaké je ideální uspořádání společnosti? Koncepce státního řádu, utopické myšlení, koncepce demokracie a její kritika od Aristotela až po Masaryka. Problém humanity a naopak banálního zla ve vztahu k totalitním režimům. Kritika politické praxe a role filosofů od Sókrata až po 19. stol., včetně Nietzscheho či Masaryka, současná kritika od filozofů postmoderny (Foucault), systémovou teorii (Luhmann) nebo kritickou teorii (Adorno, Habermas). Reflexe otázky viny a banálního zla (Jaspers, Arendt) 11. (17.12.) Dějiny: Co to jsou dějiny, koncepce dějin a dějinnosti. Vztah historiografie a umění od Platóna, Aristotela, středověk (J. da Fiore), Hegela až po Comtea, Nietzscheho a Masaryka nebo Patočku či Gadamera
Kurz nabízí pohled na vybraná témata evropského myšlení, jak je formovala filozofická diskuse od starověku až po současnost.Kurz se tedy věnuje následujícím tématům, které souvisejí s celkovým zaměřením studia MTS: 1. teorie / filosofie poznání 2.filosofie výchovy a vzdělávání 3. etika 4. politika 5. filosofie dějin
V kurzu vyjdeme ze současných úvah o vyjmenovaných tématech a budeme hledat jejich počátky v dějinách filozofie, kritické hlasy ze současnosti i z minulosti a zaměříme se nato, jak se různé myšlenky často prolínají v různých podobách dějinami myšlení a jak teprve pohled na příběh jejich vzniku může osvětlit jejich skutečný význam.