Syllabus
Program : 1) Balkanistika (balkanologie) -definice pojmu - její předmět, metodologie a vývoj ve světě a u nás. Současný stav. Některé problémy interpretace balkánských dějin před a po r.1989 . Mentalita. 2) Hlavní trendy historického vývoje na Balkáně od 6.-7.stol. n.l. do pádu byzantské Konstantinopole r. 1453. Vytváření nové společenské a etnické struktury a zrod nových feudálních státních útvarů na byzantském Balkáně (Bulhaři, Srbové, Rumuni, Chorvaté). Otázka autochtonního obyvatelstva (Illyrové - Albánci, tzv. Vlaši, Arumuni atd.). Christianizace a církevní organizace. Počátky osmanského výboje. 3) Osmanská expanze a její důsledky politické, hospodářské, kulturní, demografické (14.-16.stol.). Migrace a dalekosáhlé změny v etnické struktuře obyvatestva. Islamizace.Hlavní rysy tureckého feudalismu, osmanská správa a politický systém. Charakter vztahů mezi muslimy a křesťany (resp. židy). Systém „milétu“. Obrana proti Turkům problémem celoevropským. Lucemburkové, Jagiellonci, Habsburkové (chorvatská Vojenská hranice). 4) Stagnace osmanské říše od přelomu 16.-17.století. do konce 18.stol.). Protiturecká povstání na Balkáně, odraz v lidové epice. Rostoucí brutalita osmanské vlády vůči porobenému obyvatelstvu. Porážka Turků u Vídně 1683 a důsledky války mezi habsburskou a osmanskou říší 1683-1699. Tzv. „velké stěhování“ Srbů, Makedonců a balkánských povstalců na sever, přesun těžiště srbské státnosti a srbské kultury k Dunaji a do Uher, k Bělehradu (1690). Důsledky míru ve Sremských Karlovcích 1699. 5) Postavení jednotlivých etnik ve stagnující osmanské říši v 18.stol. : rostoucí útlak státu,
řecký vliv (fanarioté), význam autochtonní církevní organizace pro jednotlivá etnika. rusko a rakousko-turecké války, tzv. řecký plán, zrod Východní otázky. Balkán jako objekt politiky velmocí. 6) Problém formování novodobých národů a nacionalismů na Balkáně, národní obrození.
Asynchronní vývoj. Národně osvobozenecká hnutí a počátky novodobé státnosti :Srbové, Řekové, Bulhaři, Rumuni, Albánci, Makedonci. Problém vzájemných vztahů , zvl. srbsko-chorvatských, srbsko-řecko-bulharsko-makedonských, srbsko-albánských. Problematika národně-integračních idejí . 7) Velká východní krize 1875-1878 . Berlínský kongres a jeho důsledky pro Balkán.
Mezinárodní uznání balkánských států, zakotvení bulharské státnosti . Dočasná stabilizace na Balkáně, nazrávání problému makedonského a albánského a Bosny a Hercegoviny - otázka formování novodobého národa a jeho území. Unitární koncepce národa a národního sjednocení v historických či přirozenoprávních hranicích. Pokračující proces národně politické emancipace ohrožením dosavadního statu quo na Balkáně (Rakousko-Uhersko, Turecko) 8) Destabilizace Balkánu : Ilindenské povstání v Makedonii 1903, anexe Bosny a Hercegoviny 1908 Rakousko-Uherskem, Balkánské války 1912-1913. Ztráta pozic Turecka na Balkáně. Charakteristika 1. a 2. balkánské války srbským socialistou D.Tucovićem jako válek imperialistických, v neprospěch národního hnutí (makedonského a) albánského. Zrod albánského samostatného státu 1913 - třetina Albánců v hranicích sousedních států, zvláště Srbska (Kosovo), Černé hory, Řecka. 9) Balkán před r.1914. Jihoslovanský unitarismus a Srbsko - násilná změna dynastie v Bělehradě 1903 a protirakouská politika Karadjordjevićů. Balkán a Srbsko ve velmocenské politice Rakousko-Uherska , Západu a Ruska. Bulharsko na straně centrálních mocností. Napětí na Balkáně - teroristické atentáty v Makedonii, Bosně a Chorvatsku proti vládním představitelům. Sarajevský atentát 1914 a vznik 1.světové války.
Nároky : Aktivní účast, referát, ústní prověrka.