Moderní dějiny Chorvatska

Sylabus

Program : l) Úvod : dějiny Chorvatska jako součást dějin evropských (středoevropských, balkánských). Problémy interpretace- současný stav historiografie.

2) etnogeneze Chorvatů a formování a rozsah (a posun centra) jejich středověké státnosti (Dalmácie - Slavonie, Chorvatsko, Istrie). Christianizace. Chorvatsko součástí uherského království 1102, objekt benátského a zvl. osmanského výboje a součást habsburské říše (od

1527). Vojenská hranice a její význam. Migrace obyvatelstva -změna etnické i náboženské struktury chorvatských zemí.

3) Proces společenských změn a počátky formování novodobého chorvatského národa od přelomu

18.-19.století. Problém chorvatsko-uherských (maďarských) vztahů. Chorvatská iura municipalia a jejich obrana, maďarizační tlak, obrana latiny jako jazyka úřadů a škol Chorvatský sněm 1830 a nástup ilyrského hnutí (chorvatské národní obrození). J.Drašković, Lj. Gaj. Podstata a význam ilyrismu v chorvatských dějinách.

4) Revoluce 1848-1849 v chorvatských zemích. Národní požadavky, austroslavismus, bán Jelačić. Problém chorvatsko-maďarských vztahů ve válku proti revolučním Uhrám. Problematika chorvatsko-srbských vztahů a otázka Srbské Vojvodiny. Politická porážka revoluce v monarchii - chorvatské země součástí rakouského císařství : tzv. Bachův absolutismus, germanizace, potlačení politických svobod a projevů chorvatského národního hnutí.

5) Obnova ústavnosti v Rakousku od poč.

60.let, zrod chorvatských politických uskupení, posléze stran : národní , navazující na ilyrismus koncepcí chorvatského jihoslovanství; maďaronská (unionistická) - bezpodmínečná unie s Uhrami; radikální strana práva (A.Starčević, E.Kvaternik ) , požadující naprostou nezávislost sjednoceného Chorvatska;samostatná strana (I.Mažuranić) - spolupráce s Vídní. Rakousko-uherské vyrovnání 1867 a chorvatsko-maďarské (uherské) vyrovnání 1868 (hrvatska nagodba)- důsledky. Fenomen česko-chorvatských politických vztahů .

6) Vnitropolitický zápas v Chorvatsku: Národní strana pro spolupráci a ozbrojenou akci po boku Srbska, Strana práva proti straně národní, proti jihoslovanství i proti maďaronům. Otázka chorvatského radikalismu - pravaši proti jazykové koncepci V.St.Karadžiće a proti projevům srbské národní svébytnosti či autonomie v chorvatských zemích. Koncepce velkochorvatská. Pokus o revoluční řešení chorvatské otázky - povstání v Rakovici

1871. Revize nagodby a reformy bána I.Mažuraniće v

70.letech. Zrušení Vojenské hranice, protimaďarské chorvatské národní hnutí 1883 a problematika maďaronské vlády bána Khuena Héderváryho(do

1903), podpořené chorvatskými Srby - projevy šovinismu (Josip Frank).

7) Problematika chorvatsko-srbských vztahů od vzájemné negace ke spolupráci. Pokrokové hnutí, chorvatští studenti v Praze, vliv Masaryka. Stjepan Radić. Protimaďarské národní hnutí

1903. F.Supilo a A.Trumbić v Dalmácii, boj proti Drang nach Osten. Rjecká a Zadarská rezoluce , vznik Chorvatsko-srbské koalice (1905) a její vláda (1906-7) v Chorvatsku. Radikalizace poměrů (1908-1909) v Chorvatsku a její souvislost s anekční krizí - velezrádný proces v Záhřebu, Friedjungův proces ve Vídni, T.G.Masaryk. Unitarismus národní, kulturní a státní zakořeňuje u chorvatské mládeže, zvl. studentské. Další vyostření poměrů během balkánských válek 1912-13, pokusy o atentát v Chorvatsku .

8) Chorvatské země za

1.světové války.Frankovci, sněm. a politika Jihoslovanského výboru (Trumbić, Supilo ad.) . Problém Londýnského paktu (1915) - teritoriální požadavky Itálie. Vztahy chorvatsko-srbské a otázka vytvoření společného jihoslovanského státu. Zápas koncepce unitární a svazové či federativní. Májová deklarace a Korfská deklarace

1917. Hrozba sociální revoluce. Vznik Národní rady Slovinců, Chorvatů a Srbů v Záhřebu

6.10.1918 -

29.10.1918 záhřebský chorvatský sněm přerušil veškeré státoprávní svazky s Uhrami a Rakouskem a prohlásil Chorvatsko, Slavonii a Dalmácii za samostatný stát, který vstoupil do společného Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů (z habsburské monarchie, tzv. „trojjmenného národa“).

1.12.1918 vyhlášen v Bělehradě vznik státu Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Důvody souhlasu chorvatských politiků.

9) Chorvatsko v Království SHS a v Království Jugoslávie (1918-1929-1941). Národní požadavky Chorvatů v rozporu s unitaristickou politikou Bělehradu. Hlavní síla opozice - Stjepan Radić a Chorvatská rolnická strana. Vidovdanská ústava , atentát v bělehradsklé skupštině a smrt Stj. Radiće

1928. Odpor proti diktatuře krále Alexandra a unitaristickému Království Jugoslávie. Sv.Pribićević do emigrace. Římské dohody 1924 uzavírají zábor chorvatského teritoria Itálií. Vliv komunistické strany v Chorvatsku. Zrod ustašovské organizace. Atentát na krále Alexandra 1934, perzekuce chorvatské opozice a prosazení Chorvatské banoviny

1939.

10) Příčiny rychlé porážky a rozpadu královské Jugoslávie. Pozice Chorvatské rolnické strany.Vyhlášení Nezávislého státu Chorvatsko 1941 a jeho rozsah. Územní ústupky Itálii. Charakteristika NDH .Rasismus, pronásledování a fyzický teror proti pravoslavným Srbům, Židům, komunistům atd. Existence vyhlazovacích táborů (Jasenovac). Chorvatský odboj proti NDH, partyzánské hnutí, formování pravidelné armády. Komunisté v čele odboje. Četnici v Chorvatsku. Konstituování ZAVNOH (Zemská antifašistická rada národního osvobození Chorvatska) r.1943 - Chorvatsko za součást budoucí jugoslávské federace. Význam kapitulace Itálie - boje o Istrii, Dalmácii a Dubrovník. Dohoda Tito-Šubašić 1944 - významný krok k převzetí moci komunisty.

11) Chorvatsko v Druhé Jugoslávii (1945-1989). Drastické zúčtování s protivníky. Bleiburg. Otázka katolické církve.

29.11.1945 ústaviodárné shromáždění vyhlásilo Federativní lidovou republiku Jugoslávii jako svazový (federativní ) stát 6 republik, z nichž 1 byla Chorvatsko. Státní zřízení podle sovětského vzoru. Problém centralizace státu Jugoslávie, kritika „srbizace“. Nespokojenost s novými hranicemi Chorvatska (východní Srijem k Vojvodině, Boka kotorská k Černé hoře atd. Ideologizace kultury. Kolektivizace, problémy ekonomiky. . Informbyro

1948. Roztržka se SSSR a soc.zeměmi. Hledání nových cest pro Jugoslávii - hospodářská spolupráce se Západem. Samosprávný socialismus

1953. Ústava 1963 -Socialistická fereativní republika Jugoslávie (SFRJ). Pokusy o hospodářskou a společenskou reformu po VIII.kongresu SKJ

1964. Novosadská dohoda 1954 o spisovném srbochorvatském jazyku. Pád A.Rankoviće 1966 a jeho význam. - ústavní doplňky (do

1971). Nová ústava Jugoslávie 1974- větší pravomoce republikám a autonomním oblastem.

12) Chorvatské národní hnutí 1967-1971. Význam Deklarace o názvu a postavení chorvatského spisovného jazyka

1967. Polemika. Zápas unitaristických a centralistických sil, pokus o prosazení chorvatských národních zájmů v Jugoslávii. Demonstrace v Záhřebu

1971. Konec chorvatského „jara“ a jeho příčiny. Ožívání národnostních sporů v krizové situaci ekonomiky

70.let.

13)Postupná destrukce společného státu a předpoklady rozpadu Jugoslávie po Titově smrti (1980-1989). Rozpad Jugoslávie - občanská válka nebo srbská agrese? Srbský separatismus v Chorvatsku.

22.12.1990 nová ústava Republiky Chorvatsko - národního státu chorvatského národa. Těžké boje od r. 1991 - problém Bosny v chorvatské politice. Operace Bles, Bouře 1995 a podepsání dohody v Daytonu. Nároky : Aktivní účast, referát, ústní pohovor