Bezpečnostní problémy současnosti, povinné údaje pro SIS: Sylabus:
1) Úvodní informace
2) Nové bezpečnostní hrozby
3) Mezinárodní právo a organizace
4) SZBP/SBOP, NATO
5) Terorismus
6) Nefunkční státy
7) Další hrozby – energetická bezpečnost, migrace Bezpečnostní problémy současnosti – studijní opora: I. Cíle předmětu:
1) V rámci blokové výuky seznámit studenty v základních bodech s klíčovými problémy předmětu, charakteristikou studijní literatury a organizací distanční výuky včetně popisu a vysvětlení práce se studijními oporami a pomůckami.
2) V rámci tematického zaměření předmětu umožnit studentům, aby pochopili a) hlavní rysy nového bezpečnostního prostředí po skončení studené války b) základní charakteristiky a silné a slabé stránky organizace mezinárodní bezpečnosti c) specifičnost a vzájemný vztah hlavních bezpečnostních organizací v Evropě – EU a NATO d) souvislosti a důsledky boje proti terorismu e) koncept nefunkčního státu a na něj navázaný široké pojetí bezpečnostní politiky f) vzájemnou provázanost bezpečnostních hrozeb
3) Ověřit charakter a stupeň pochopení probírané látky studenty formou úkolů (testů a písemných prací) zadaných v bodech IV a V Poznámka: pro zvládnutí předmětu je nutné absolvovat řadu úkolů a nastudovat příslušný objem literatury. Stanovení studijní zátěže vychází z celkového kreditového hodnocení předmětu, které činí 8 kreditů, přičemž pracovní zátěž, resp. objem práce nutný k získání jednoho kreditu činí zhruba 30 hodin; v případě tohoto předmětu tedy zhruba 240 hodin. Studijní zátěž dále předpokládá kvalifikované přečtení 5-6 stran odborného textu za hodinu, což znamená zhruba 150-180 tiskových stran na 30hodin práce (1kredit). II. Klíčová slova: Bezpečnost; nové bezpečnostní hrozby; sekuritizace; terorismus, nefunkční státy, komplexní přístup. III. Strukturovaná výkladová část:
1. Přímá výuka zahrnuje blokovou přednášku v délce dvou výukových jednotek (celkem 160 minut) za semestr Struktura přednášky: a) popis a vysvětlení cílů předmětu a jeho organizace b) seznámení se základní literaturou k předmětu c) vysvětlení charakteru bezpečnostního prostředí po skončení studené války d) rozšíření a prohloubení konceptu bezpečnosti; sekuritizace e) hlavní bezpečnostní organizace a jejich vztahy f) vybrané nové bezpečnostní hrozby g) stanovení způsobu a termínů zkoušení a komunikace mezi vyučujícím a studenty h) co si student po absolvování předmětu odnese
2. Nepřímá výuka zahrnuje následující tematické bloky a) nové bezpečnostní hrozby: v tomto bloku je hlavním tématem charakter bezpečnostního prostředí po skončení studené války a přesun pozornosti na nový typ hrozeb; pozornost je věnována otázce rozšíření a prohloubení konceptu bezpečnosti, resp. otázce konstrukce v. objektivní existence hrozeb Klíčová slova: hrozba; účinný multilateralismus; sekuritizace Základní přehled získáte po prostudování: EEAS, Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa. Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie. Brusel, 2016 (37 s.). Evropská rada, Bezpečná Evropa v lepším světě: Evropská bezpečnostní strategie. Brusel,
12.12.2003 (14 s.). Heisbourg, F., A New Security Landscape: the End of the Post-Cold War Era, Asia-Pacific Review, vol. 10, no. 1, 2003, s. 52-63 (12 s). Van Munster, R., Logics of Security: The Copenhagen School, Risk Management and the War on Terror. Political Science Publications 10/2005, University of Southern Denmark (14 s.). Weiss, T., Role policie a armády v Evropské unii: analýza evropské a národní úrovně s využitím případové studie České republiky. Praha: Karolinum, 2014, kapitoly 1-2 (celkem 90 s.) Kontrolní otázky:
1. Jaké hrozby ustoupily do pozadí po skončení studené války a jaké naopak získaly na aktuálnosti?
2. Jak definuje kodaňská škola bezpečnost a jak se tím liší od předchozích přístupů?
3. Co obnáší rozšíření a prohloubení konceptu bezpečnosti a jak proměňuje bezpečnostní politiku? b) mezinárodní právo a organizace: v tomto bloku je hlavním tématem organizace mezinárodní bezpečnosti na globální a mezinárodní úrovni; pozornost je věnována odpovědnosti státu za bezpečnost a jejím limitům Klíčová slova: bezpečnost státu; bezpečnost jednotlivce; lidská bezpečnost; Rada bezpečnosti OSN Základní přehled získáte po prostudování: Makinda, S.M., International Law and Security: Exploring a Symbiotic Relationship, Australian Journal of International Affairs, vol. 51, no. 3, 1997, s. 325-338 (14 s.). Oberleitner, G., Human Security: A Challenge to International Law?, Global Governance, vol. 11, 2005, s. 185-203 (19 s.). Weiss, T.G., The Illusion of UN Security Council Reform, The Washington Quarterly, vol. 26, no. 4, 2003, s. 147-161 (16 s.). Kontrolní otázky:
1. Jaké má lidská bezpečnost důsledky pro právo státu na nezasahování do vnitřních záležitostí?
2. Je RB OSN schopna řešit současné bezpečnostní hrozby?
3. Čím se liší bezpečnost státu od bezpečnosti jednotlivce? c) SZBP/SBOP, NATO: v tomto bloku je hlavním tématem organizace evropské bezpečnosti a vzájemný vztah Evropské unie a NATO; pozornost je věnována transatlantickým vztahům a odpovědnosti za evropskou obranu Klíčová slova: transatlantické vztahy; nedělitelnost bezpečnosti; sdílení břemene Základní přehled získáte po prostudování: Peterson, J., All in the (Dysfunctional) Family? Transatlantic Relations after Iraq, Current History, vol. 103, no. 676, 2004, s. 355-363 (9 s.). Smith, S.J., Gebhard, C., EU-NATO relations: running on the fumes of informed deconfliction. European Security, vol. 26, no. 3, 2017, s. 303-314 (11 s.). Kontrolní otázky:
1. Co je předmětem sporu mezi evropskou částí NATO a USA?
2. Jakým překážkám čelí spolupráce EU a NATO? d) Terorismus: v tomto bloku je hlavním tématem koncept boje proti terorismu, coby příklad tzv. nové bezpečnostní hrozby; pozornost je věnována praktickým souvislostem a otázke dopadu na občanské svobody Klíčová slova: hrozba; bezpečnost a svoboda; protiteroristická politika Základní přehled získáte po prostudování: Lewis, O., Conceptualizing State Counterterrorism. In: Romaniuk, S.N. et al., The Palgrave Handbook of Global Counterterrorism Policy. London: Palgrave Macmillan, 2017, s. 3-37 (35 s.). Deflem, M., Europol and the Policing of International Terrorism: Counter-Terrorism in a Global Perspective, Justice Quarterly, vol. 23, no. 3, 2006, s. 336-359 (24 s.). O'Brien, P., Counter-terrorism in Europe: the elusive search for order. European Security, vol. 25, no. 3, 2016, s. 366-384 (19 s.). Kontrolní otázky:
1. Jak lze definovat terorismus?
2. Na jakých principech funguje mezinárodní spolupráce v boji proti terorismu?
3. Jaké jsou právní a politické limity boje proti terorismu? e) Nefunkční státy: v tomto bloku je hlavním tématem otázka nefunkčních států a možnostem, jak selhání státních institucí zabránit či jej zvrátit; pozornost je věnována konkrétním způsobům zvyšování stability křehkých států v politice Evropské unie Klíčová slova: nefunkční stát; politika rozšiřování; stabilita; rozvoj Základní přehled získáte po prostudování: Ehrenreich Brooks, R., Failed States, or the State as Failure?, The University of Chicago Law Review, vol. 72, no. 4, 2005, s. 1159-1196 (38 s.). Stefanova, B., The European Union as a Security Actor: Security Provision through Enlargement, World Affairs, vol. 168, no. 2, 2005, s. 51-66 (16 s.). Kontrolní otázky:
1. Co je to nefunkční stát a čím se liší od funkčního?
2. Jakým způsobem se Evropská unie pokouší stabilizovat své sousedství?
3. Jaké jsou bezpečnostní dopady selhání státu? f) Další hrozby - energetická bezpečnost, migrace: v tomto bloku je hlavním tématem otázka provázanosti bezpečnostních hrozeb na příkladu vazby stabilita-migrace a energetická-environmentální bezpečnost; pozornost je věnována limitům se
Kurs se zabývá bezpečnostní situací Evropy, Severní Ameriky a post-sovětského prostoru. Důraz bude kladen na nové bezpečnostní hrozby, formy a reformy mezinárodní spolupráce k zajištění bezpečnosti a problémy, které státy po skončení studené války musejí intenzivně řešit.