Sylabus
Dějiny politického myšlení I
1) Jak rozumíme dějinám? Kde vznikly a co pro nás znamenají? Politické myšlení, politické dějiny, politická filosofie, politická věda. Dějiny v řeckém a moderním smyslu, věda o dějinách, filosofie dějin. Politika jako jednání a myšlení o obci (polis). .
2) Řecké a moderní myšlenkové přístupy. Metody jako přístupové cesty k dějinám a historii, politice a politologii, filosofii a politické filosofii. Metody: údiv, skepse, tázání, popis, analýza, kritika, dialektika, interpretace. Fenomenologie, hermeneutika, logická a lingvistická analýza
3) Evropské (kontinentální) filosofické, historické a politické myšlení: marxismus a kritická teorie, filosofie existence, Nietzsche a postmoderna
4) Současné kontinentální myšlení II: fenomenologie (Husserl, Heidegger, Merleu-Ponty, Patočka)
5) Současné kontinentální myšlení III: hermeneutika (Heidegger, Gadamer, Ricoeur)
6) Pozitivistické - rakousko-britské filosofické a politické myšlení: logický pozitivismus (Vídeňský kroužek), Wittgenstein I - Traktát, kritický racionalismus (Popper)
7) Současné anglosaské myšlení II: Wittgenstein II, filosofie přirozeného jazyka, analytická filosofie, teorie řečových aktů (Austin)
8) Pragmatismus (Peirce, James, Dewey), teorie paradigmatu (Kuhn), rekontextualizace (Rorty), univerzální pragmatismus, diskurzní etika (Habermas, Apel)
9) Řecká a moderní koncepce demokracie. Demokracie jako vláda lidu a zákona. Demokracie a náboženství. Liberální, republikánská a deliberativní teorie demokracie
10) Poznámky k českému historickému, filosofickému a politickému myšlení (Palacký, Masaryk, Pekař, Rádl, Komárková, Patočka, Hejdánek, Bělohradský, Kohák)
Anotace
Předmět je zaměřen na metodické a metodologické předpoklady dějin politického myšlení. Vymezuje rozdíl mezi politickými dějinami, politickou filosofií a politickou vědou. Zkoumá vznik a současné koncepce dějin, filosofie, vědy a politiky.
Zaměřuje se na klasické i moderní metody užité při výkladu dějin, filosofie, vědy a politické filosofie.