Sylabus
I. blok 9.30 – 12.20
Úvod do tématu:
Evokace tématu prostřednictvím dobových text ů a obrazových materiálů, historie hnutí x paměť na hnutí
Teoretické koncepty, terminologie, periodizace
II. blok
České ženské hnutí do roku 1914 – úvod do tématu
Příprava: 1. Povinný film: 1. díl seriálu Božena, režie Lenka Wimmerová, 1921, dostupné v archivu České televize
Epizoda 1/4 - Božena | Česká televize (ceskatelevize.cz) 2. Povinný text:
Malečková, J. The emancipation of Women for the Benefit of the Nation: The Czech Women´s Movement. In Paletschek, S., Pietrow-Ennker, B. Women's emancipation movements in the nineteenth century: a European perspective. Stanford, Calif.: Stanford University Press, 2004, s. 168-188.
III. blok 9.30 – 12.20
Boj za volební právo žen (cca od 90. let 19. století)
Příprava: 1. Povinné texty:
ZOPAKOVAT STRANY 180-186 TEXTU Malečková, J. The emancipation of Women for the Benefit of the Nation: The Czech Women´s Movement. In Paletschek, S., Pietrow-Ennker, B. Women's emancipation movements in the nineteenth century: a European perspective. Stanford, Calif.: Stanford University Press, 2004.
Rukopis Protokolu z protestní schůze žen konané 18. března 1906 v Praze na Žofíně, Památník literárního písemnictví, Literární archiv, fond Výbor pro volební právo žen, 9 stran (jde o dobový rukopis, na četbu si nechte dostatek času) 2. Povinný film:
Film Sufražetka, 2015, režie Sarah Gavron (film mezi soubory v SIS)
IV. blok 9.30 – 12.20
České ženské hnutí 1914-1948
Příprava: 1.Povinný film:
Film Advokátka Věra, režie Martin Frič, 1937 2. Povinný text:
M. Bahenská; L. Heczková; D. Musilová, (eds.). Iluze spásy. České feministické myšlení 19. a 20. století. Praha: Veduta, s. 203-231.
V. blok 9.30 – 12.20
České ženské hnutí a období komunistické diktatury
Příprava:
Povinné texty:
Milena Majorová, Jak jsem se nestala ředitelkou, in: Bahenská, M.; Heczková, L.; Musilová, D. (2014). O ženské práci, s. 221–223.
Nečasová Denisa, Organizace žen v letech 1948-1989 v historické perspektivě. In Havelková, Hana; Oates-Indruchová, Libora. Vyvlastněný hlas. Proměny genderové kultury české společnosti 1948-1989. Praha: Sociologické nakladatelství, 2015. s. 169-206.
VI. blok 9.30 – 12.20
České ženské hnutí po roce 1989, současný feministický a genderový aktivismus.
Hlavní témata, cíle, metody, prostory a aktérky/aktéři (kolektivní i individuální)
Příprava:
Povinný text:
Ciprová Kristýna, Sokačová Linda, Neziskové organizace působící v oblasti rovných příležitostí žen a mužů a feministický aktivismus. In: Sokačová, Linda (ed.), Gender a demokracie: 1989 – 2009, Praha: Gender studies, o.p.s., 2009, s. 90-106.
Povinný výzkum:
Prostudujte si co nejširší spektrum různých internetových zdrojů k současnému feministickému a genderového aktivismu a hledejte odpovědi na to, jaká jsou hlavní témata, hlavní cíle, metody práce, v jakých prostorech se aktivismus odehrává, kdo jsou hlavní aktérky/aktéři – jednotlivci/jednotlivkyně, organizace, kolektivy…
Příklady zdrojů:
- webové stránky České ženské lobby + webové stránky organizací v ní sdružených, jejich sociální sítě
- webové stránky Genderové expertní komory
- sociální sítě různých feministických a genderových kolektivů
- jména některých osob a kolektivů najdete v seznamu nominovaných na Cenu Františky Plamínkové (kterou pořádá kolektiv SdruŽeny – viz jejich sociální sítě)
- aktivismus na ulici – Za co/proti čemu se demonstruje? Výzvy na demonstrace (pozvánky na události na sociálních sítích), fotografie z demonstrací, hesla transparentů na fotografiích, atd.
VII. Blok
Reflexe tématu
Vyučující si vyhrazuje právo změn v sylabu.
Anotace
Kurz se zabývá historií tzv. ženské otázky a proženských a feministických organizovaných aktivit (označovaných zpravidla termínem „ženské hnutí“) v prostoru českých zemí a Československa od poloviny 19. století do současnosti. Soustředí se na cíle a požadavky aktivistek a aktivistů, proměnu cílů v čase, poskytuje základní periodizaci aktivit.
Stejně tak se soustředí na různost požadavků v daném historickém kontextu v souvislosti s různou situovaností žen v systému společenských hierarchií – v českých zemích spojenou zejména s propojováním kategorií genderu, třídy a národa. Sledovány jsou metody práce aktivistek a aktivistů a strategie, které používali a používají pro dosažení svých cílů.