Probíraná témata(pozor nejedná se o přednášky, ale o tématické bloky, které budou postupně probírány):
Mapa. Co je to mapa. Co je politická mapa. Rozdílné poznání prostředkované fyzicko-geografickou a politickou mapou. Rozdíl mezi "mýtickým" a racionálním přístupem ke světu. Existují dnes politické mapy? Propagandistická mapa.
Základní analytický rámce zkoumání v politické geografii: teritoriální stát. Vestfálský mír a zásada Cuius regio eius religio. Suverénní teritoriální stát. Kdy, jak a proč se tato idea objevuje. Je opravdu globální? 7 oblastí pro provádění politicko-geografické analýzy: území, obyvatelstvo, vláda, hospodářství, komunikace, suverenita, mezinárodní uznání.
Státy a teritoria s problematickým mezinárodním uznáním.
Suverenita. Hranice jako nejviditelnější atribut politické geografie a limit suverenity. Typologie hranic a hraničních režimů.
Hranice ve světovém oceánu. PG moří a oceánů. Hospodářský význam světového oceánu, EEZ.
Doprava. Pevné a pružné koridory. (Ne)vybavenost států/regionů dopravní infrastrukturou.
Geografický rozměr hospodářských aktivit státu. Měna a měnové unie. Celní unie a jednotný trh. Daňové ráje.
Vláda, respektive politická moc ve státě. Formy a způsoby vlády. Globální rozšíření demokracie? Fragile States Index.
Obyvatelstvo: o čem (ne) vypovídá počet obyvatel; demografie; populační pyramida; pohlavní (ne)rovnováha; urbanizace.
Obyvatelstvo: migrace; remittance; uprchlíci; IDP.
Obyvatelstvo: náboženství; prostorové členění Evropy/světa podle náboženského klíče; svatá místa.
Obyvatelstvo: jazyky; systémy písma; prostorové rozšíření jazyků; jazyková unifikace jako předpoklad racionálního vládnutí; jazyková politika EU, Indie, OSN.
Území státu. Vznik/zisk a udržení státního teritoria. Tvar státního teritoria. Problematika enkláv a exkláv. Problematika sebeurčení a secese.
Vnitřní politicko-prostorové členění státu. Unitární stát.
Vnitřní politicko-prostorové členění státu. Složený stát. Konfederace, federace, regionální stát.
Politicko-prostorové členění Českých zemí v historickém kontextu: země Koruny české; Habsburská monarchie a její politicko-prostorové formy; ČSR - ČSSR - ČR.
Politická geografie přírodních zdrojů.
Geografie voleb.
Geopolitika - prostorová analýza mezinárodních vztahů.
Hlavním cílem kurzu je srozumitelně představit prostorovou dimenzi politologie a mezinárodních vztahů. Naprostá většina aktivit, které jsou předmětem zájmu studia v těchto disciplinách, má i teritoriální rámec. Někdy je tento rámec zcela zřetelný (volební obvody, administrativně-správní člení státu, atd.) někdy nikoli ("rušení" státních hranic, používání jazyků, rozšíření náboženství, atd.).
Porozumění teritoriálním souvislostem může napomoci lepšímu pochopení probírané problematiky v dalších disciplín ách studia, jako je například komparativní politologie nebo bezpečnostní studia a napomoci kontextualizovat řadu témat do jejich přirozeného geografického rámce (lokalita, region, stát, kontinent/pan-region, globální celek).