Politická geografie II

Sylabus

Probíraná témata(tématické bloky, které budou v obou semestrech postupně probírány):

Mapa. Co je to mapa. Co je politická mapa. Rozdílné poznání prostředkované fyzicko-geografickou a politickou mapou. Rozdíl mezi "mýtickým" a racionálním přístupem ke světu. Existují dnes politické mapy? Propagandistická mapa.

Základní analytický rámce zkoumání v politické geografii: teritoriální stát. Vestfálský mír a zásada Cuius regio eius religio. Suverénní teritoriální stát. Kdy, jak a proč se tato idea objevuje. Je opravdu globální? 7 oblastí pro provádění politicko-geografické analýzy: území, obyvatelstvo, vláda, hospodářství, komunikace, suverenita, mezinárodní uznání.

Státy a teritoria s problematickým mezinárodním uznáním.

Suverenita. Hranice jako nejviditelnější atribut politické geografie a limit suverenity. Typologie hranic a hraničních režimů.

Hranice ve světovém oceánu. PG moří a oceánů. Hospodářský význam světového oceánu, EEZ.

Doprava. Pevné a pružné koridory. (Ne)vybavenost států/regionů dopravní infrastrukturou.

Geografický rozměr hospodářských aktivit státu. Měna a měnové unie. Celní unie a jednotný trh. Daňové ráje.

Vláda, respektive politická moc ve státě. Formy a způsoby vlády. Globální rozšíření demokracie? Fragile States Index.

 Obyvatelstvo: o čem (ne) vypovídá počet obyvatel; demografie; populační pyramida; pohlavní (ne)rovnováha; urbanizace.

Obyvatelstvo: migrace; remittance; uprchlíci; IDP.

Obyvatelstvo: náboženství; prostorové členění Evropy/světa podle náboženského klíče; svatá místa.

Obyvatelstvo: jazyky; systémy písma; prostorové rozšíření jazyků; jazyková unifikace jako předpoklad racionálního vládnutí; jazyková politika EU, Indie, OSN.

Území státu. Vznik/zisk a udržení státního teritoria. Tvar státního teritoria. Problematika enkláv a exkláv. Problematika sebeurčení a secese.

Vnitřní politicko-prostorové členění státu. Unitární stát.

Vnitřní politicko-prostorové členění státu. Složený stát. Konfederace, federace, regionální stát.

Politicko-prostorové členění Českých zemí v historickém kontextu: země Koruny české; Habsburská monarchie a její politicko-prostorové formy; ČSR - ČSSR - ČR.

Politická geografie přírodních zdrojů.

Geografie voleb.

Geopolitika - prostorová analýza mezinárodních vztahů.    

Anotace

Hlavním cílem kurzu je srozumitelně představit prostorovou dimenzi politologie a mezinárodních vztahů. Naprostá většina aktivit, které jsou předmětem zájmu studia v těchto disciplinách, má i teritoriální rámec. Někdy je tento rámec zcela zřetelný (volební obvody, administrativně-správní člení státu, atd.) někdy nikoli ("rušení" státních hranic, používání jazyků, rozšíření náboženství, atd.).

Porozumění teritoriálním souvislostem může napomoci lepšímu pochopení probírané problematiky v dalších disciplínách studia, jako je například komparativní politologie nebo bezpečnostní studia a napomoci kontextualizovat řadu témat do jejich přirozeného geografického rámce (lokalita, region, stát, kontinent/pan-region, globální celek).