Sylabus
Probírané okruhy:
1. Identita coby interdisciplinární kategorie: - pojetí identity - identita napříč sociálně-vědními obory
2. Psychosociální vývojová teorie (Erikson, Marcia): - personal identity - identifikace a identifikátory - ego-identita
3. Symbolický interakcionismus - pragmatická teorie self (Mead, Cooley, Blumer, James)
4. Sociální teorie identity (Tajfel, Turner, Doise, Giles): - kategorizace - stereotypizace - stigma - othering
5. Sociální konstruktivismus
6. Národ, nacionalismus a národní identita: - primordialismus a etnosymbolismus - modernismus - nacionalismus a liberální teorie - civic versus ethnic
7. Nation-building, identity-building, state-building nationalism
8. Identita a instituce - identita a náboženství - politické instituce
9. Jazyk a identita
10. Postnacionalismus a globalizace: tekuté identity v tekuté modernitě
11. Jak zkoumat identitu? - diskursivní analýza - kvalitativní rozhovory - etnografie
12. Makroidentita - homo sovieticus a imperiální mentalita - sovětský model nadnárodní identity - civilizační identita
13. Identitární procesy ve východoevropských zemích - Rusko - Bělorusko - Ukrajina - Moldavsko - Polsko
Anotace
Termín "identita" se úspěšně etabloval v odborném prostředí a definitivně se zakomponoval do psychologického a sociologického lexikonu až v 50. letech minulého století, a to především díky teorii psychosociálního vývoje Erika H. Eriksona. Od té doby daný pojem zažil vícespektrální rozpracování badateli napříč sociálně-vědními disciplínami, v důsledku čehož se vyprofiloval speciální podobor, resp. oblast identity studies věnující se mimo jiné klíčovým, ač často podceňovaným, otázkám identity a jednoty. Faktem je, že i v kontextu modernity čelí národní společenství, slovy Z. Baumana, "meči identity", tj. nutnosti vymezení se vůči jinému a cizímu ve jménu udržení vnitřní integrity a autenticity. V posledních dvou dekádách jsme svědky intenzivní "identity talk", což do velké míry vypovídá o významu kolektivních, zejména národních, identit ve veřejném diskursu a v každodenní realitě společenství.
V rámci výuky budou v úvodních přednáškách posluchačům poskytnuty základní informace týkající se vývoje teorie identity v sociálních vědách. Následně se kurz ve své struktuře posune do oblasti ryze národního charakteru (národ, nacionalismus a s tím esenciálně spojená národní identita). Studenti budou rovněž seznámeni s širokou teoretickou bází, včetně relevantních pojetí identity prizmatem vůdčích myšlenkových proudů zabývajících se nacionalismem a národem. Část přednášek se soustředí na přiblížení klasických a novějších teorií a jejich reflexi v aktuální odborné diskusi. Podrobněji budou rozebrány metody a mechanismus budování národa a identity, tj. nation- a identity-building, zároveň budou představeny strategie politiky identity, fenomén kulturního traumatu, krize identity a cesty jejich překonávání. Integrální součástí výuky budou tři případové studie demonstrující identitární procesy ve třech postsovětských zemích, konkrétně v Rusku, Bělorusku a Ukrajině.