Vztah náboženství a politiky představuje dlouho poněkud opomíjenou, leč velmi aktuální součást politologického výzkumu. A zdaleka nejen kvůli islámskému fundamentalismu, neboť i v (západo)evropských zemích, které byly považovány za „vzorově sekularizované“, se začíná náboženství více projevovat jako společenský, ba politický faktor. A role náboženství coby faktoru výrazně spoluformujícího národní identitu je pak dobře patrná například v řadě zemí střední a východní Evropy. Obecněji lze pak dané téma vyjádřit i jako problematiku zkoumání hodnot v politice.
Hlavní tématické okruhy:
Problematika měření intenzity náboženského přesvědčení – kdo vlastně je a kdo není věřící, jak rozlišit „matrikového“ věřícího od skutečně přesvědčeného člena náboženské komunity?
Problematika výzkumu vztahu státu a církve, formální a reálná odluka. Fakticky státní církve.
Hlavní náboženství kontra menšinová náboženství, dopady na politiku.
Náboženská identita a politická identita, náboženství coby součást národní identity.
Církve jako zájmové skupiny.
Náboženské strany, konzervativní strany.
Náboženství a modernita.
Sekularizace, co to znamená a jak ji zkoumat a měřit.
Politická náboženství.
Politický mesianismus.