Sylabus
Obsahy přednášek I. tématický okruh: Dělba moci v teorii a praxi, role stran a stranických systémů. Opozice jako moderní forma dělby moci; její druhy.
1) Úloha stran a systému stran. Role stran mezi voliči a zvolenými. Strany a vyjádření veřejného mínění. Dělby moci v teorii a praxi. Příklad striktního rozdělení legislativy a exekutivy: prezidentský systém. Příklad pružného rozdělení legislativy a exekutivy: parlamentní systém.
2) Dělba moci v teorii a praxi. Většinový a nevětšinový parlamentarismus (M.Duverger).
3) Prezidentský systém: patří prezident stejné straně jako většina v parlamentu? Má většinová strana tuhou nebo pružnou strukturu? Funguje prezidentský systém uspokojivě ještě někde jinde než v USA?
4) Typologie poloprezidentských režimů: čím se liší od parlamentních? Rozdíl mezi ústavními a reálnými pravomocemi prezidenta. Prezident jako absolutní monarcha, jako regulátor a jako symbol (M.Duverger).
5) Moderní dělba moci: opozice a její druhy (R.A.Dahl): podle stupně koncentrace opozice, stupně jejího konkurenčního charakteru, podle místa setkání mezi opozicí a vládou, stupně identifikovatelnosti opozice, podle cílů a prostředků opozice. II. tématický okruh: Konsensuální a většinové demokracie
6) Většinový a konsensuální princip podle Lijpharta.
7) Homogenní a segmentované společnosti, segmentální autonomie, překrývající se členství.
8) Empirická typologie čtyř druhů demokracie podle Lijpharta. 9-10) Ideální typy konsensuální a majoritní demokracie a diskuse o jejich výhodách a nevýhodách. III. tématický okruh: Typy demokracie a přechod k demokracii.
11) Demokratizace a volba ústavního uspořádání v ČSFR, Maďarsku a Polsku podle A.Lijpharta. Rokkanova hypotéza.
12) Způsoby přechodu podle T.Lynn Karlové a Ph.C.Schmittera rozlišované na základě aktérů a strategie: smlouva, vynucení, reforma, revoluce.
13) Jaké druhy demokracií vznikají v Jižní Americe, ve Střední Americe a ve Východní Evropě podle T.Lynn Karlové a Ph.Schmittera.
14) Demokratizace oktrojované (přerody), spoluřízené (přeměny) a kapitulací (výměny) podle G.Hermeta, J.Wiatra a S.P.Huntingtona. Příklady Maďarska, Polska, bývalého Československa a bývalé NDR.
15) Stranická štěpení v nových demokraciích střední a východní Evropy (D.-L.Seiler, H.Kitschelt, M.G.Roskin). Odlišnosti podle typu přechodu.
16) Může být Španělsko modelem pro střední a východní Evropu? IV. tématický okruh: Politická demokracie a hospodářský systém. Je politická demokracie spjata s kapitalismem?
17) Konfrontace Marxe s Tocquevillem a Paretem podle R.Arona.
18) Kapitalismus, socialismus a demokracie podle J.A.Schumpetera. Srovnání Schumpeterovy a Popperovy koncepce demokracie
19) Kulturní rozpory kapitalismu podle D.Bella.
20) Duch demokratického kapitalismu podle M.Novaka.
21) Manažerská revoluce (J.Burnham) a technostruktura (J.K.Galbraith).
22) Kapitalistická revoluce, ekonomická kultura a politické svobody podle P.L.Bergera.
23) Demokracie a globalizace
Anotace
Úkolem dvousemestrálního kursu, který je určen posluchačům magisterského studia, je hlubší pochopení vybraných problémů pluralitních demokracií. Jaké jsou základní typy demokracie a čím se v praxi liší? Jak se v demokraciích rozděluje moc a jaké jsou tam formy opozice? Jak probíhají přechody k demokracii? Neurčuje do značné míry způsob přechodu budoucí dlouhodobě krystalizovanou podobu demokracie? Vyžaduje politická demokracie kapitalistický hospodářský systém? Těchto zásadních otázek se bude kurs dotýkat z různých pohledů.
Důraz bude kladen na aktivní spoluúčast posluchačů opírající se o jejich vlastní četbu. Letní semestr je zakončen ústní nebo písemnou zkouškou z látky probírané při přednáškách a z povinné literatury za oba semestry.