Sylabus
Kurs bude zaměřen i na historii přímé volby prezidenta a na to, jaký má přímá volba vliv na reálné postavení prezidenta v politickém systému - nejen výhradně v postkomunistických zemích.
Struktura kurzu: 1) Teorie (prezidentský, parlamentní a poloprezidentský systém, jejich znaky a historický vývoj). 2) Přímá volba, její historie. (Ludvík Napoleon Bonaparte; přímá volba ve Výmarské republice, Adolf Hitler v přímých prezidentských volbách.) 3) Konkrétní případy z oblasti střední a východní Evropy: Polsko, Litva, Rumunsko a Ukrajina.
Anotace
Zatímco většina politologů doporučuje zemím budujícím demokracii parlamentní systém, téměř všechny nové demokracie ve střední a východní Evropě zavedly přímo voleného prezidenta, který disponuje tu více, tu méně rozsáhlými pravomocemi. Co je příčinou tohoto - slovy M. S. Shugarta a S. M. Careye - kontrastu mezi virtuální akademickou shodou a aktuální (reálnou) politickou praxí? Přispěl přímo volený prezident k rozvoji demokracie, nebo mu spíše uškodil? Navíc přímá volba znamená sice nutnou, nikoli však postačující podmínku semiprezidencialismu, a některé země s přímo voleným prezidentem této kategorie nedosahují, kdežto jiné ji zase překračují (např. Rusko). Kurz bude proto věnován i otázce, čím by mohl politický vývoj v postkomunistické Evropě obohatit teorii semiprezidencialismu. Kurs bude též zaměřen obecně na historii přímé volby prezidenta a na to, jaký má přímá volba vliv na reálné postavení prezidenta v politickém systému - nejen výhradně v postkomunistických zemích.
Struktura kurzu: 1) Teorie (prezidentský, parlamentní a poloprezidentský systém, jejich znaky a historický vývoj). 2) Přímá volba, její historie. (Ludvík Napoleon Bonaparte; přímá volba ve Výmarské republice, Adolf Hitler v přímých prezidentských volbách.) 3) Konkrétní případy z oblasti střední a východní Evropy: Polsko, Litva, Rumunsko a Ukrajina.