Sylabus
* I. CÍL KURZU
Cílem kurzu je prohloubení znalostí posluchačů v oblasti politické sociologie, volebního chování a výzkumů volebního chování a jejich metodiky.
V metodologických částech se posluchači z úst přednášejících s bohatou zkušeností s aplikovaným politickým výzkumem detailně seznámí s metodikou aplikovaného výzkumu a jejími implikacemi z hlediska validity výsledků a výpovědní hodnoty. Pozornost bude věnována způsobům měření volebních nálad, konkrétním metodickým postupům (jejich parametrům, výhodám a nevýhodám) i úskalím a limitacím reálného aplikovaného výzkumu.
V substantivní (nemetodické části kurzu) se přednášející soustředí na klíčové faktory v rozhodovacím procesu voliče z pohledu sociálně strukturního přístupu, přístupu racionální volby aj. Vzhledem k proměnám v dynamice politické soutěže a volebního chování se kurz zaměří na také na vliv médií a předvolebních výzkumů na rozhodovací proces voliče a motivaci volební ne/účasti.
Posluchači budou mít rovněž možnost seznámit se s konfirmací teoretických koncepcí na reálných datech či jejich výstupech. K ilustraci a analýzám budou kromě zahraniční a domácí literatury použita data a výstupy z politických a volebních výzkumů poslední dekády od veřejných i soukromých agentur (data CVVM, MEDIAN, ČT, SOÚ AVČR, ESS, atd., výstupy STEM, STEM/MARK, FACTUM, TNS AISA, SANEP, atd.)
* II. METODY VÝUKY
Výuka probíhá formou spojených přednášek a seminářů (40 + 40 min), které se uskuteční jedenkrát za týden. Semináře tematicky navazují na předchozí přednášku a jejich cílem je prohloubení znalostí studentů v dané problematice prostřednictvím vyargumentované diskuse, kritické reflexe přečtených textů a jiných praktických cvičení.
* III. POŽADAVKY NA UKONČENÍ KURZU
Předpokládá se alespoň 70% účast na přednáškách i seminářích. V případě nemoci je nutno domluvit s vyučujícími individuální doplnění látky. Důraz je kladen na aktivní participaci studentů v seminářích - zapojení do diskuse a zadaných cvičení a na samostatnou přípravu před nimi.
Podmínkou pro ukončení kurzu bude úspěšné složení závěrečného testu zaměřeného na konfirmaci znalostí z přednášené látky včetně schopnosti vyhodnocení informací a jejich zasazení do souvislostí a sepsání semestrální práce.
* IV. HODNOCENÍ
Zápočet bude udělen na základě aktivní účasti na seminářích, úspěšném absolvování závěrečného testu a vypracování semestrální práce, jež bude ověřovat znalosti z přednášek, seminářů a zadané četby. Výsledná známka bude sestavena podle následujících kritérií hodnocení:
A. Aktivní účast na přednáškách a seminářích: 40%
B. Závěrečný test: 30 %
C. Semestrální práce: 30 %
* V. OBSAH KURZU
Metodologická část kurzu (hl. vyučující- Daniel Prokop)
* 1a. Základní orientace v aplikovaném politickém výzkumu v ČR
Typy aplikovaného politického a volebního výzkumu (v ČR a zahraničí)
Kdo v ČR dělá volební výzkum + jaké základní parametry agentury používají.
Jaké jsou základní ukazatele - definice, jak je chápat / interpretovat, výpovědní síla a omezení ukazatelů, ukázky špatného využívání / chápání ukazatelů laickou i odbornou veřejností a jejich implikace.
Jaké jsou alternativní ukazatele (volební potenciál / jádro, pevnost rozhodnutí, voličské sympatie, atd.) - jak jim rozumět, jakou aditivní informace.
Zdroje dat v politickém výzkumu - otevřené a jiné dostupné zdroje.
* 1b. Mýlí se modely (politické výzkumy)?
Jak se od výsledku voleb odchylují volebních modelů - zahraničí/ČR, vývoj v historii, odchylnost v různých typech voleb.
Faktory odchýlení modelů od výsledků voleb - interní (metodika), externí (čas, pevnost zakotvenost voličských postojů).
Analýza pevnosti a zakotvenosti voličských postojů a vztahu k volatilitě politických výzkumů (I. a II. Kolo prezidentských voleb 2013, volby do PSP ČR 2013)
Jaké je správné kritérium hodnocení kvality modelů - k výsledku voleb, k normálnímu/průměrnému výsledku v dané době, atd.? má smysl posuzovat kvalitu modelů vzhledem k výsledku voleb?
* 2. Postoje ve veřejném mínění: Implikace pro politický výzkum
Teoretické přístupy k problematice postojů ve veřejném mínění, jejich historie a implikace pro aplikovaný politický a volební výzkum.
Typy otázek na volební preference (spontánní, uzavřená, dotazování funnelem, kombinované metody) - souvislost s koncepty postojů v.v.m., metodické limitace a faktory, parametr podobnosti dotazové situace volebnímu rozhodování.
Vlivy typy preferenční otázky na výsledek volebních výzkumů - evidence na volbách 2006, 2010 a 2013. Existuje optimální metoda, nebo jen vychýlení různými směry?
* 3. Další metodické modality volebních výzkumů
Probabilistický (multipreferenční) přístup k tvorbě volebního modelu a jeho výsledky v ČR a zahraničí (ve srovnání s klasickým single response modelem).
Otázka reprezentativity - relevantní kritéria pro politický výzkum, jak výsledky ovlivňuje struktura tazatelské sítě.
Minulé volební chování - zdroje odchylek v retrospektivní otázce, způsoby zohlednění retrospektivní otázky na min. volební chování jako kritéria reprezentativity
Mód sběru dat - vliv na výsledky politickách (ČR minulost, ČR současnost, zahraničí), výhody mix-method designu (CATI/CAPI) a podmínky jeho aplikace.
* 4. Volební motivace a vývoj elektorátu stran
Jaké byly motivace voličů ve dvou hlavních volebních kláních roku 2013 (prezidentské, parlamentní) - analýza z dat MEDIAN.
Hodnocení tematických kompetencí stran a stranických lídrů ve volbách do PSP 2013.
Jak se vyvíjí struktura elektorátu hlavních stran (2006-2013). Jak tuto strukturu ovlivňuje vznik nových stran.
Jaké je voličská loajalita v elektorátech různých stran v ČR a jaké důsledky to má pro volby jejich výsledky.
* 5. Alternativní metody a výstupy volebních výzkumů
Alternativní volební ukazatele (volební jádro, volební potenciál, voličské sympatie) - důvody a úskalí jejich využívání.
Ekologická inference (Gregor, Lyons, Linek, atd.), její úskalí a její konfirmace výběrovým šetřením (Prokop, Lyons, Gregor).
Moudrost davu (Wisdom of Crowd) a zprostředkované preference - výstupy, možnost a limtiace.
Možnosti validace volební účasti (výzkumy volební účasti USA, možnosti v ČR - adMeter).
Metodologicko-tematická část kurzu (Daniel Prokop, Josef Fišer)
* 1. Volební účast, její zkoumání a využití v modelování
Historie volební (ne)účasti v ČR, nárůst „volební neúčasti a možná řešení, legitimita demokracie, demokratický deficit
Zkoumání důvodů volební neúčasti. Důvody volební neúčasti v různých typech voleb.
Sociodemografické, institucionální a kognitivní faktory ovlivňující volební neúčast a jejich interakce.
Míra a důvody odchylování deklarované volební účasti od reality. Způsoby práce s volební účastí při tvorbě volebních modelů - vliv na výsledky.
* 2. Vliv médií a předvolebních výzkumů na rozhodovací proces voliče
Média, výzkumy a veřejné mínění. Agenda setting a její úrovně a empirické ověření.
Vliv volebních výzkumů a jejich mediální prezentace na volební chování - dlouhodobé/krátkodobé, přímé/zprostředkované, bandwagon/underdog efekt, individuální / systémové faktory vlivu, vliv na efektivitu nákladů v rozhodování voliče, atd.
Volení chování jako funkce očekávání výsledku voleb - koncept racionálního voliče. Strategické hlasování vs. hlasování dle vlastního přesvědčení
Efekt mobilizace hlasů, sebenaplňující se proroctví - R.K.Merton
Agenda setting ve volbách do PSP 2013 - reálný příklad analýzy vlivu mediálního exponování stran na volební rozhodování (data MEDIAN)
Substantivní část kurzu (hl. vyučující Josef Fišer)
* 1. Třídní hlasování
Hlasování jako vyjádření příslušnosti voliče k určité socioekonomické třídě
Sociální třída jako multidimenzionální koncept - dimenze bohatství, vzdělání, příjmu a zaměstnání ve výzkumech volebního chování
Volby jako vyjádření třídního konfliktu
Volí třídy dle tradičního pravo-levého schématu?
Příslušnost ke třídě jako mentální zkratka pro politické preference
Teorie štěpících linií
* 2. Stranická identifikace
Hlasování jako projev socializace jedince v určitém sociálním prostředí spojeném s některou politickou stranou
Proces socializace a imunizace politických postojů
Vliv kampaní, stranických krizí, personálních kauz a dalších krátkodobých vlivů na identifikovaného voliče
Mentální zkratka pro porozumění složité politické realitě, nebo překážka pro racionálního voliče?
Pozitivní a negativní stranická identifikace
* 3. Ekonomické hlasování
Hlasování jako výsledek posouzení přínosu zvažovaných stran k finanční a ekonomické situaci země, domácnosti a jednotlivce samotného
Nezaměstnanost a inflace ve výzkumu volebního chování
Dimenze hodnocení ekonomiky - retrospektivní/prospektivní a sociotropní/egotropní
Vláda a opozice, aneb kdo vlastně může za vývoj ekonomiky - problematika kontroly klíčových ministerstev, koaliční vlády
* 4. Tematické hlasování
Hlasování jako výsledek vzájemné vzdálenosti voliče a strany v konkrétních politických tématech - tzv. poziční tém