Sylabus
1. Název studijního předmětu: Základy politologie 2. Vyučující: Ing. Petr Kotlas 3.Typ studijního předmětu
Povinně volitelný. 4. Rozsah studijního předmětu
Jeden semestr: Kontaktní výuka 8 hodin, celkem 26 hodin. 5. Harmonogram výuky předmětu
Kontaktní výuka rozdělena do dvou bloků po 4 hodinách.
BLOK I. 1) Podobnosti politických systémů 2) Rozdílnosti politických systémů 3) Politický řád 4) Institucionální základna politiky 5) Pojem rovnost a svoboda 6 ) Politické strany jako politické instituce
BLOK II. 7) Pojem polyarchie 8) Demokracie, plánování a panství zákona 9) Totalitarismus vs. Demokracie 10) Spor o spravedlnost 11) Rovnost a diferenciace 12) Demokracie ve stínu 13) Morálka lidských práv 14) Morální tradice vs. meze rozumu 15) Stabilita institucí: zvyky, tradice 6. Počet kreditů:7 7. Ukončení
Zkouška 8. Základní charakteristika kurzu
Kurz poskytuje studentům ucelený přehled o mnohovrstevnatém procesu, jímž se utvářejí procesy, studované v rámci soudobé politologie. S ohledem na zaměření magisterského programu na studium tvorby politiky a rozhodovacích postupů užívaných jednotlivými aktéry, byla náplň kurzu Základy politologie přizpůsobena tomuto profilu. Záměrem je prezentovat studentům hlubší pohled na vybrané otázky politologického přístupu k tvorbě veřejné a sociální politiky. Kurz je koncipován tak, aby integroval pohledy, jimiž dílčí společenskovědní studia přistupují ke komplexnímu poznávání politických a sociálních struktur a jejich dynamiky. 9. Cíle kurzu
Cílem kurzu je, aby se studenti podrobněji seznámili s vymezenými problémovými okruhy a uměli formulovat odpovědi na tyto otázky:
Jaké jsou podstatné charakteristiky politických systémů
Jak lze argumentovat při obhajobě nutnosti stabilního politického řádu
Jaké možnosti přináší institucionální pohled na tvorbu politiky
Jak se vyvíjelo pojetí pojmu rovnost a svoboda
Jak politické strany artikulují a agregují zájmy občanů
Jak lze chápat demokracii ve velkém měřítku (polyarchie)
Jaký je vztah demokracie a panství zákona
Jaké jsou hranice totalitarismu a demokracie
Jak se utvářel spor o spravedlnost
Jaká je role morálky a tradice při stabilizaci institucí 9. Základní literatura:
Colebatch, H.K. Úvod do policy. Brno, Barrister&Principal, 2005
David, R. Politologie - Základy společenských věd. Olomouc, Nakladatelství Olomouc, 2005
Heywood, A. Politická teorie. Praha, Eurolex Bohemia, 2005 10. Rozšířená literatura:
Dahl, R. Demokracie a její kritici. Praha, Victoria Publishing, 1995.
Dworkin, R.M. Když se práva berou vážně. Praha, Oikoymenh, 2001.
Gray, J. Dvě tváře liberalismu. Praha, Mladá fronta, 2004.
Klusoň, V. Instituce a odpovědnost. Praha, Karolinum, 2004.
Kotlas, P. ?Zájmové skupiny v pluralitní demokracii". Parlamentní zpravodaj 3/2001: 23 - 25.
Kotlas, P. ?Sítě aktérů tvorby politiky: alternativní koncept policy-making". In: Dvořáková V.,- Heroutová, A. (eds.): II. Kongres českých politologů - Praha-Suchdol, 5.-6.9. 2003: 541-549. Praha, Česká společnost pro politické vědy.
Levy, D.J. Politický řád. Praha, Karolinum, 1993.
Lord, Ch. Politika. Praha, Karolinum, 1999.
Mises, von L. Lidské jednání: Pojednání o ekonomii. Praha, Liberální institut, 2006.
Mlčoch, L. Institucionální ekonomie. Praha, Karolinum, 1996.
Novák, M. Systémy politických stran. Praha, Sociologické nakladatelství, 1997.
Potůček, M. a kol. Veřejná politika. Praha, Sociologické nakladatelství, 2005.
Přibáň, J. Právo a politika konverzace. Praha, Nakladatelství G plus G, 2001.
Shapiro, I. Morální základy politiky. Praha, Karolinum, 2004.
Svensson, P. Teorie demokracie. Brno, CDK, 1995.
Anotace
Kurz poskytuje studentům ucelený přehled o mnohovrstevnatém procesu, jímž se utvářejí procesy, studované v rámci soudobé politologie. S ohledem na zaměření magisterského programu na studium tvorby politiky a rozhodovacích postupů užívaných jednotlivými aktéry, byla náplň kurzu Základy politologie přizpůsobena tomuto profilu.
Záměrem je prezentovat studentům hlubší pohled na vybrané otázky politologického přístupu k tvorbě veřejné a sociální politiky. Kurz je koncipován tak, aby integroval pohledy, jimiž dílčí společenskovědní studia přistupují ke komplexnímu poznávání politických a sociálních struktur a jejich dynamiky.