Charles Explorer logo
🇨🇿

Analýza a tvorba politik

Předmět na Fakulta sociálních věd |
JSM726

Sylabus

1.    Cíle kurzu

Student by měl být na konci kurzu schopen:

-    Pojmenovat základní metody analýzy a tvorby veřejných politik.

-    Uspořádat a klasifikovat dílčí metody, popsat jejich návaznost, objasnit jejich roli a přiřadit je ke konkrétním situacím, ve kterých mohou být využity.

-    Přesně vymezit veřejněpolitický problém k řešení.

-    Navrhnout možná řešení veřejněpolitického problému.

-    V rámci jednoho typu řešení zformulovat možné varianty politik.

-    Zhodnotit ekonomické, sociální a politické důsledky různých variant řešení veřejně politického problému.

-    Systematicky vyhledávat a zpracovávat kvantitativní i kvalitativní informace a vést si o nich strukturovanou evidenci. Syntetizovat poznatky z odlišných informačních zdrojů.

-    Efektivně a kooperativně pracovat v týmu (případně jej řídit).

-    Jasně a srozumitelně prezentovat závěry a doporučení s použitím techniky a přesvědčivě argumentovat. 2.    Podmínky pro splnění studijních povinností a způsob hodnocení

-    Odevzdání týmové závěrečné práce.

-    Docházka a aktivní účasti v kurzu.

-    Plnění domácích úkolů a mimoškolních aktivit.  

 Okruhy témat a obsah kurzu 1. Úvod do policy analysis

·      Vymezení policy analysis (definice, základní idea, policy analysis jako proces a jako výsledný produkt);

·      Policy research versus policy analysis;

·      Vědění a politika, politické poradenství;

·      Typy policy analysis;

·      Aktéři v policy analysis policy analysis (analytik politiky a jeho role, klient, cílová skupina, think-tanks);

·      Základní kroky v analýze a tvorbě politiky;

·      Klíčové kompetence analytika veřejné politiky;

·      Etické problémy policy analysis.

Základní literatura:

Veselý, Arnošt, Nekola, Martin (Ed.). 2007. Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe. Praha: SLON. Kapitoly 1, 3.

Veselý, A. 2009. Vymezení a strukturace problému ve veřejné politice. Praha: Karolinum. Část I.

Další literatura:

Patton, C.V., Sawicki, D.S. 1993. Basic Methods of Policy Analysis and Planning, 2nd ed. Upper Saddle River, NJ: Prentice Hall. Kapitoly 1, 2.

Weimer, D.L., Vining, A.R. 2005. Policy Analysis: Concepts and Practice, 4th ed. Upper Saddle River, NJ: Prentice-Hall. Kapitoly 2, 3, 14.  2. Strukturace a vymezení veřejněpolitického problému

·      Důležitost vymezení problému v policy analysis;

·      Pojem „problém“ obecně a v různých vědních disciplínách;

·      Základní komponenty problému a veřejněpolitického problému;

·      Přehled heuristik pro strukturaci problému;

·      Strom problému.

Základní literatura:

Veselý, Arnošt, Nekola, Martin (Ed.). 2007. Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe. Praha: SLON. Kapitola 8.

Veselý, A. 2009. Vymezení a strukturace problému ve veřejné politice. Praha: Karolinum. Část II. – VI.  3. Tvorba cílů, priorit a evaluačních kritérií

·        Cíle versus prostředky k dosažení cílů;

·        Hodnoty, cíle a kritéria – úvodní vymezení;

·        Hierarchie cílů (obecné cíle, konkrétní cíle, podcíle – goals, aims, objectives);

·        Substantivní cíle (rovnost, efektivnost, spravedlnost, svoboda volby) a instrumentální cíle (politická průchodnosti, technická proveditelnost);

·        Tvorba cílů a kritérií;

·        Tvorba strategických dokumentů;

·        Strom cílů.

Základní literatura:

Veselý, Arnošt, Nekola, Martin (Ed.). 2007. Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe. Praha: SLON. Kapitola 9.  4. Policy design

·      Různé přístupy k tvorbě politiky (top-down vs. participativní metody);

·      Intervenční logika;

·      Teorie změny;

·      Výběr tématu pro týmové projekty.

 Základní literatura:

Howlett, M. (2014). From the ‘old’to the ‘new’policy design: design thinking beyond markets and collaborative governance. Policy Sciences, 47(3), 187-207.

Další literatura:

HCD: design zaměřený na člověka : soubor nástrojů. 2. vyd. Brno: Flow, 2013, 187 s. ISBN 978–80–905480–1–5. http://eknihy.knihovna.cz/static/files/hcd-design-zamereny-na-cloveka.pdf

Thaler, R. H., Sunstein, C. R. Nudge (Šťouch) : Jak postrčit lidi k lepšímu rozhodování o zdraví, majetku a štěstí. Zlín: Kniha Zlín, 2010. ISBN 978-80-87162-66-8.  5. Data a informační zdroje pro policy analysis

·        Role dat a informací ve veřejné politice a v policy analysis.

·        Systematický přehled poznatků

Základní literatura:

Bardach 2012, PART II – Assembling Evidence

Mays, N., Pope, C., & Popay, J. (2005). Systematically reviewing qualitative and quantitative evidence to inform management and policy-making in the health field. Journal of Health Services Research & Policy, 10 Suppl 1, 6–20.  6. Nástroje, opatření a varianty řešení

·        Vymezení pojmů nástroje, řešení, opatření, varianty;

·        Možnosti identifikace řešení (dosavadní zkušenosti, řešení problému v minulosti; poznatky z teorie veřejné politiky – nástroje veřejné politiky; řešení podobných problémů v zahraničí; tvořivost a vlastní invence);

·        Nástroje tvorby veřejných politik;

·        Klíčové principy dobré praxe.

Základní literatura:

Veselý, Arnošt, Nekola, Martin (Ed.). 2007. Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe. Praha: SLON. Kapitola 10.

Veselý, Arnošt. 2010. Teoretické a metodologické základy „výzkumu“ dobré praxe. AULA. 2010, 18(3), s. 3-14  7. Průběžná prezentace

·        stručné vymezení veřejněpolitického problému a zaměření týmového projektu (cíle, otázky)

·        základní empirické poznatky o problému

·        stručný návrh postupu analýzy a zdrojů dat (včetně přehledu poznatků)

·        problémy / otázky spojené s projektem;  8. Prognózování efektů opatření, Delphi metoda

·        Typy předpovědí (forecasting): projekce (projection), predikce (prediction) a odhady (conjecture);

·        Typy budoucností (potenciální budoucnosti, pravděpodobné budoucnosti, normativní budoucnosti);

·        Extrapolační předpovídání – projekce (časové řady, lineární odhady trendů);

·        Teoretické předpovídání – predikce (teoretické mapování, kauzální modelování, regresní analýza);

·        Usuzovací předpovídání – odhady (metoda scénářů);

·        Metoda Delphi;

·        Metoda psaní scénářů budoucnosti.

Základní literatura:

Veselý, Arnošt, Nekola, Martin (Ed.). 2007. Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe. Praha: SLON. Kapitola 11. 9. Aktéři, veřejněpolitické dokumenty a základy argumentace

·     

Anotace

Kurz ATP je orientovaný na získaných kompetencí nezbytných pro policy analysis. Kurz zahrnuje přednášky, skupinové diskuse a prezentace, týmovou práci, samostatné studium materiálů a sběr informací, psaní studie a závěrečné skupinové prezentace. Důraz je kladen na praktickou aplikaci metod při řešení konkrétních veřejně politických problémů. Obsahem kurzu budou konkrétně:

- Přednášky: seznámení s procesem policy analysis, metodami a heuristikami užívanými v policy analysis a také s procesem vedoucím ke tvorbě politiky (policy design).

- Domácí příprava: četba odborných článků a studií; hodnocení práce ostatních studentů apod.

- Semináře: individuální nebo skupinová cvičení, ve kterých budou studenti samostatně aplikovat poznatky z přednášek.

- Práce na týmovém projektu.

- Samostatná mimoškolní činnost studentů.