Syllabus
Program semináře:
Datum
Téma
Referát
Povinná četba na hodinu 16.2.
Úvodní hodina, rozdělení referátů 23.2.
Domácí příprava, konzultace
Interpretace 2.3.
Makropohled: Banalita zla v moderních společnostech 1) Hannah Arendt: Eichmann v Jeruzalémě: zpráva o banalitě zla. Praha 1995. Douděrová 2) Zygmunt Bauman: Modernita a holocaust. Praha 2010. Pazderka
Hannah Arendt: Eichmann v Jeruzalémě: zpráva o banalitě zla. Epilog 9.3.
Mikroanalýza: Z „obyčejného muže“ vrahem? 3) Christopher Browning: Obyčejní muži: 101. záložní policejní prapor a "konečné řešení" v Polsku. Praha 2002. Rybářová 4) Philip G. Zimbardo: Luciferův efekt: jak se z dobrých lidí stávají lidé zlí. Praha 2021. Hodasová
Formy fyzického násilí 16.3.
Kolektivní násilí, protest 5) James S. Scott: Decoding Subaltern Politics: Ideology, Disguise, and Resistance in Agrarian Politics. Abingdon 2013. Říhová
[Kopie OK] 6) Charles Tilly: Politika kolektivního násilí. Praha 2006. Maryška
Thompson / Taylor, Lynne. “Food Riots Revisited,” Journal of Social History, 30, no. 2 (1996): pp. 483–96. 23.3.
Postwar, paramilitární násilí 7) Robert Gerwarth: Poražení: světová válka byla jen jedna. Praha 2018. Čelková 8) Béla Bodó: The White Terror: Antisemitic and Political Violence in Hungary, 1919-1921. 2019 Vondráková [Kopie OK]
+ úvod z paramilitární násilí (Gerwarth, Horne-Gerwarth: War in Peace: Paramilitary Violence in Europe after the Great War ) 30.3.
Násilí jako politika: fašismus a politické násilí 9) Michael Ebner: Ordinary Violence in Mussolini’s Italy, Cambridge University Press 2010.* Schuster
[e-výpůjčka UK, fyzicky dostupné v knihovně Jinonice]
Osti Guerrazzi, Amedeo. "Fascist Violence. History and Historiography". Rethinking Fascism: The Italian and German Dictatorships, edited by Andrea Di Michele and Filippo Focardi, Berlin, Boston: De Gruyter Oldenbourg, 2022, pp. 163-182. 6.4.
Děkanské volno 13.4.
Násilí a válka 10) Siniša Malešević: Why humans fight: the social dynamics of close-range violence. New York 2022. Šturma [kopie OK] 11) Omer Bartov: Anatomy of a genocide: the life and death of a town called Buczacz. New York 2018 Klečka [kopie OK] 20.4.
Etnické násilí 12) Max Bergholz: Violence as a generative force: identity, nationalism, and memory in a Balkan community. Cornell University Press: 2016 [e-výpůjčka UK, popř. v tištěné podobě v knihovně Jinonice] Kalkusová
COLEMAN, Heather, Veljko VUJAČIĆ, Uğur Ümit ÜNGÖR, Melissa BOKOVOY a Max BERGHOLZ. A roundtable on Max Bergholz's Violence as a Generative Force: Identity, Nationalism, and Memory in a Balkan Community. Canadian Slavonic papers [online]. Edmonton: Routledge, 2018, 60 (1-2), 311-333 27.4.
Násilí jako divadlo 13) Fabrice Virgili: Shorn Women: Gender and Punishment in Liberation France. 2002 Rážová [kopie OK] 14) Mattias Smångs: Doing Violence, Making Race: Lynching and White Racial Group Formation in the U.S. South, 1882–1930. New York 2017.* Srb [kopie OK] 4.5.
Násilí a gender, sexualizované násilí 15) Sara Meger: Rape Loot Pillage: The Political Economy of Sexual Violence in Armed Conflict, Oxford Studies in Gender and International Relations. New York 2016.* Affašová [kopie OK] 16) Eliza Earle Ferguson: Gender and justice. Violence, intimacy and community in fin-de siècle Paris. Baltimore 2010.** Rudyová [kopie OK]
Regina Mühlhäuser: Reframing Sexual Violence as a Weapon and
Strategy of War: The Case of the German Wehrmacht during the War and Genocide in the Soviet Union, 1941–1944, in: Journal of the History of Sexuality, Vol. 26, No. 3, September 2017
Dopady 11.5.
Trauma, reprezentace násilí 17) Didier Fassin and Richard Rechtman: The empire of trauma: an inquiry into the condition of victimhood. Princeton 2009. Grollmussová [kopie OK] 18) Cécile BoËx et Agnès Devictor: Syrie, une nouvelle ère des images. De la révolte au conflit transnational, Paris 2021. Lisá [kopie OK]
Annotation
Přes očekávání, že moderní stát na společnost povede k úbytku fyzického násilí, které mělo být vyhrazeno pouze státu, nacházejícího se pod veřejnou kontrolou a jednajícího podle většinově odsouhlasených a sdílených pravidel přinesla moderní doba ve skutečnosti nové vlny násilí, výjimečné nejenom svým rozsahem, ale i novými formami. To platí i pro současnou společnost, jež je konfrontována s obrazy násilí či je dokonce vystavena extenzivní násilné zkušenosti – ať už v podobě násilí, pramenící z náboženského fanatismu či v důsledku válečných konfliktů.
V tomto kontextu se seminář zaměřuje na fenoménem fyzického násilí. Jeho cílem je na základě četby vybraných filozofických, sociologických či historických textů identifikovat jednotlivé formy násilného jednání a prozkoumat jeho příčiny a motivace pachatelů i jeho dopady na oběti. První část semináře je věnována některým základním textům, nabízejícím celkovou interpretaci násilného jednání v moderní době. Následně se seminář bude věnovat některým vybraným formám násilí, včetně jeho reprezentacím (obrazům) v současné společnosti.